Exercicie

Exercicie, duchovní cvičení (latinsky Exercitia spiritualia) jsou formou duchovní formace. Jejich účelem je dojít prostřednictvím ztišení (někdy mlčení během celých exercicií), meditace (kontemplace) a modliteb prohloubení duchovního života jedince. Nejstarší duchovní cvičení jsou známa z dob mystiky 14.–15. století[1], v dnešní době jsou nejvíce provozována jezuity, případně redemptoristy.

Společné foto z Duchovního cvičení pro seniory s jezuitou P. Janem Rybářem (vpředu uprostřed)

Svatý Ignác, zakladatel jezuitského řádu, zavedl tzv. velké exercicie (30denní) a malé exercicie (často týdenní). Pro kněze, řeholníky a řeholnice je povinnost konat tzv. malé exercicie jednou za rok. Pro konání exercicií byly zřizovány tzv. exerciční domy. První v Československu byl dům u sv. Apolináře v Praze[2], dodnes funguje například exerciční dům Stojanov na Velehradě nebo exerciční dům na Svaté Hoře.

Vedoucí exercicií se označuje exercitátor, bývá jím zpravidla kněz (nebo biskup).

Zkrácenou verzí exercicií bývá rekolekce. Ta se exerciciím blíží a zároveň se s nimi rozchází. Exercicie bývají vícedenní, rekolekce může být třeba pouze jednodenním ztišením. Tato redukovaná forma probíhá například ve farnostech jako jednodenní intenzivnější příprava před Vánocemi či Velikonocemi. Případně v některých řeholních komunitách bývá zvykem každoročně prožít běžné týdenní exercicie a navíc k tomu ještě ve zbytku roku konat v určitém intervalu (např. jeden den v měsíci) buď celý den, nebo alespoň větší část dne krátkou jednorázovou rekolekci.