Regentský dům

Detail sgrafita s biskupským erbem

Dům vznikl na starších gotických základech ve 2. polovině 16. století.[5] Jako měšťanský dům měl šenkovní právo I. třídy. Z této doby pocházejí patrně i dochovaná sgrafita fasády, z nichž tematicky je nejzajímavější soud nad povětrnými ženami, medvědář a herec.[3] Před třicetiletou válkou byl majetkem šlechtice Adama Kravařského ze Šlejvic, který byl majitelem Kvasic a Nových Zámků v Nesovicích. Byl účastníkem stavovského povstání v roce 1618 na proticísařské straně a jeho dům byl po bitvě na Bíle hoře zkonfiskován. Získal jej Orlík z Lazicka, dvorní mundšenk (úředník, rádce) kardinála Františka z Ditrichštejna.

Roku 1649 dům vlastnil Jan Mikuláš Reiter z Horberka (1604?–1669?), vrchní regent všech biskupských panství a velitel pevnosti Hukvaldy. Tento šlechtic koupil sousední dům, spojil jej se svým starším domem a obě průčelí sjednotil novou barokní fasádou. Ta zakryla i starší sgrafita. Dům byl opatřen novým kamenným portálem a širokým schodištěm. Po tomto šlechtici nese dům i svůj název. Po regentově smrti zdědil dům olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu.

Jeho erb s nápisem je umístěn na průčelí domu, nad obloukem podloubí:

Regentský dům tvoří na Velkém náměstí domovní frontu propojenou společným podloubím se sousedícími budovami Muzea Kroměřížska a rohovým domem hejtmanským, před kterým je umístěna Lavička Václava Havla. V podloubí domu je umístěna pamětní deska připomínající, že od roku 1923 až do své smrti zde žil arcibiskupský knihovník Antonín Breitenbacher. Průčelí všech domů v domovní frontě jsou podepřena mohutnými opěrnými pilíři. V roce 1950 při rozsáhlé rekonstrukci byla znovu objevena, odkryta a obnovena sgrafita na fasádě jednoho z regentem spojených domů. V roce 2005 byl dům v rámci privatizace prodán městem Kroměříž společnosti PMS Reality.[7]