Ravenala madagaskarská

Rostlina svými listy poněkud připomíná banánovník. Na rozdíl od něj se však jedná o dřevinu, nikoliv bylinu, a listy jsou všechny uspořádány v jedné rovině. V některých zdrojích je mylně označována za obří bylinu, kmen je však dřevnatý.

Ravenala je rozměrná, vytrvalá, stálezelená rostlina s nevětveným dřevnatým kmenem. Dorůstá výšky až 20, výjimečně až 30 metrů a šířky listového vějíře až 8 metrů. Kmen má průměr až 60 cm. U mladých rostlin je kmen podzemní a není ještě patrný. Koruna je složena z velmi rozměrných, dlouze řapíkatých listů, uspořádaných vějířovitě v jedné rovině. Čepele listů jsou často roztřepené větrem na úzké segmenty podobně jako u banánovníku. Květenství má podobné uspořádání jako květenství strelície. Tvoří je dvouřadě uspořádané člunkovité listeny o délce 20 až 25 cm, v jejichž paždí vyrůstají květy. Květy jsou nápadné, oboupohlavné, až 26 cm dlouhé, se 6 smetanovými, volnými okvětními lístky ve dvou kruzích. Tyčinek je 6 a dosahují délky až 16 cm. Semeník je spodní, obsahuje 3 komůrky a nese dlouhou čnělku. Plodem je mnohasemenná tobolka pukající 3 chlopněmi. Obsahuje ledvinovitá, 10 až 12 mm dlouhá semena obklopená modrým míškem.[2][3][4]

• 
  Detail mladé rostliny
• 
  Starší a čerstvé květenství ravenaly
• 
  Puklá tobolka se semeny s modrým míškem

Rostlina je tradičně nazývána „palma poutníků“, neboť ve vyhloubených bázích řapíků se zachycuje dešťová voda, která může poskytnout záchranu žíznivým cestovatelům. Vzhledem k tomu, že se v těchto kapsách hromadí také humus a navíc bývají plné komářích larev, jedná se spíše o nouzový zdroj vody.[2][4]

Ravenala pochází z Madagaskaru, kde se přirozeně vyskytuje v tropických vlhkých lesích východních oblastí ostrova. Roste zdomácněle také na Maskarénských ostrovech. Lze se s ní jako s pěstovanou rostlinou setkat v tropech celého světa.[4] Ekologické optimum ravenaly je v teplých a vlhkých oblastech při východním pobřeží Madagaskaru v nadmořských výškách do 450 metrů. Příležitostně vystupuje do výšek až 1000 metrů. Preferuje chránění stanoviště a živinami bohaté, hlinité půdy.[4]

Květy ravenaly tvoří množství nektaru, který na Madagaskaru vyhledávají některé druhy lemurů, jako je lemur vari (Varecia variegata) nebo lemur tmavý (Eulemur macaco). Tito primáti slouží jako opylovači a v některých částech roku jsou na nektaru z ravenaly existenčně závislí. V jiných tropických oblastech navštěvují květy kaloni, v Austrálii i medosavky. Rostlina je schopna i samoopylení, tvorba semen je však v takovém případě nízká. Semena rozšiřují ptáci kteří konzumují míšek.[4]

Ravenala jako okrasná rostlina na Filipínách

Ravenala je v tropech celého světa pěstována jako okrasná rostlina. Je vysazována zejména v parcích a hotelových zahradách. V soukromých zahradách se vzhledem ke svým rozměrům většinou nepěstuje.[4] Daří se jí v hlubokých, humózních, středně vlhkých a dobře propustných půdách na plném slunci. Je to tropická rostlina, prospívající v zóně odolnosti 10 až 11. Je možno ji pěstovat např. na nejjižnější Floridě, jižním Texasu a jižní Kalifornii. Množí se výsevem semen nebo odnožemi.[2]

Ravenala má v oblasti svého původu ekonomický význam a poměrně mnohostranné využití. Listy poskytují krytinu na střechy, z řapíků se zhotovují stěny, z kůry podlahy. V Indii se listy používají také jako balicí materiál. Ze šťávy získané z naříznutého kmene lze získat cukr. Mladé listy místně slouží jako zelenina. Semena jsou jedlá a mají moučnatou konzistenci. Jedlý je i míšek obklopující semena, je však bez chuti. Ze semen se vyrábí jedlý olej. Dřeň kmene se používá jako krmivo pro dobytek.

Nálev z listů slouží v Indii při léčení cukrovky a ledvinových kamenů.[4]