Radvanovce

Obec leží na jihozápadním okraji Nízkých Beskyd v údolí potoka Hrabinky. Pahorkatinový terén je mírně zvlněný a je tvořen vrstvami centrálněkarpatského flyše, bradlovým pásmem a svahovými hlínami. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 240 až 516 m n. m., střed obce je ve výšce 260 m n. m. Lesní porost, tvořený buky, borovicemi a habry, je nesouvislý a vyskytuje se převážně v západní části území obce.[2]

Na katastrálním území obce se nachází chráněný areál Radvanovské skalky.

První písemná zmínka o obci je z roku 1349, kde je uváděn jako Raduanfalua, pozdější názvy z roku 1487 Radwan, z roku 1773 Radwanowcze a od roku 1926 Radvanovce, maďarské názvy jsou Radvány a Tapolyradvány.

Obec původně náležela k panství Chmeľov a byla vyčleněná z území Medzianky. V 19. století byli majitelé Semseyovci a Marenčinovci. Po vytvoření okresu Vranov nad Topľou byla od Chmeľova odtržena.

V roce 1787 žilo v obci v 29 domech 205 obyvatel, v roce 1828 zde bylo 17 domů a 205 obyvatel, V letech 1850–1880 mnozí obyvatelé se vystěhovali.[3][4]

Hlavní obživou bylo zemědělství.

V obci je římskokatolický filiální kostel zasvěcený Panně Marii Růžencové. Původně malá kaplička byla v roce 1968 přestavěna na kostel, který byl v roce 1992 a 2000 rekonstruován a restaurován. Hlavní oltář nese obraz patronky Panny Marie Růžencové, boční oltáře jsou zasvěcené svaté Veronice a svatému Antonínu z Padovy. Farnost Radvanovce je přifařena k římskokatolické farnosti Nanebevzetí Panny Marie v Hanušovicích nad Topľou.[5][6]

• 
  Radvanovce
• 
  Boží muka
• 
  Radvanovce
• 
  Radvanovské skalky
• 
  Radvanovské skalky