Radouň (Štětí)

Radouň (německy Radaun) je vesnice s více než 200 obyvateli v okrese Litoměřice. Patří pod město Štětí, od kterého je vzdálena asi 4 km. Vsí protéká potok Obrtka.

Radouň
Lokalita
Charaktervesnice
ObecŠtětí
OkresLitoměřice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°28′46″ s. š., 14°23′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel222 (2011)[1]
Katastrální územíRadouň u Štětí (6,38 km²)
PSČ411 08
Počet domů81 (2011)[1]
Radouň
Další údaje
Kód části obce138657
Kód k. ú.738654
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1057.[2] Podle historických pramenů byla Radouň rozdělena na 3 části a byla zde tvrz, po které není nyní ani stopy. Hlavní radouňská ulice ústí do rozlehlé návsi, dnes s parkovou skupinou vysokých stromů, rybníčkem a kaplí. Kaple svatého Floriána pochází z roku 1767, je pozdně barokní a byla rekonstruována v letech 1866 a 1930. Po roce 2000 byla obnovena vnější omítka a střecha. Radouňská škola byla postavena roku 1876 a od počátku měla německý vyučovací jazyk. Po roce 1945, po odsunu německého obyvatelstva se zde učilo česky až do konce 70. let, kdy byla ves přiřazena k městu Štětí a škola zanikla. Následně byla budova využívána zemědělským družstvem a nyní je po odprodeji městem Štětí v soukromých rukou.

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů[2][3]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 609667629564562577623307347293222171197222
Domy 122125130131130132144108868163686981

Židovská komunita
Osmiboká obřadní síň radouňského židovského hřbitova

Počátek židovského osídlení v Radouni se datuje k 18. století. V 19. století byla ve vesnici postavena synagoga, která stávala v ulici vedoucí z návsi na Čakovice. Budova byla stržena v 80. letech 20. století[4] z důvodu havarijního stavu a místo po ní zůstává nadále prázdné. Na kopci severozápadně nad Radouní se nachází částečně zachovaný židovský hřbitov z roku 1789, který sloužil pro pohřby židů ze širokého okolí (např. Dubá, Štětí, Hoštka). Čítá na 200 náhrobků různého stylu a stáří. Součástí hřbitova je novorománská obřadní síň s betonovou kupolí.[5]

Pamětihodnosti
  • Domy če. 15, 18, 24 a čp. 79, 87, 92
  • Smuteční síň
  • Kaple svatého Floriána
  • Socha svatého Floriána
  • Pískovcový podstavec kříže
  • Židovský hřbitov

V radouňském katastru jsou dvě naleziště vstavače vojenského v chráněném přírodním útvaru Radouň I. a Radouň II.

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 300.
  4. http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=17212
  5. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 344.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.