Radlice (Volfířov)

Vesnice Radlice (německy Radlitz) leží v okrese Jindřichův Hradec, který je součástí Jihočeského kraje. Ves byla dříve samostatnou obcí s převahou českého obyvatelstva evangelického vyznání, od roku 1975 je místní částí obce Volfířov. Leží zhruba 4 km severozápadně od obce Volfířov v západní části Dačické sníženiny v nadmořské výšce 575 m. V současné době má obec 48 domů. V roce 2011 zde trvale žilo 37 obyvatel.[2] S vesnicí se od roku 1993 pojí fotbalový klub SKZ Radlice.

Radlice
Radlice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecVolfířov
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°7′24″ s. š., 15°19′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel37 (2011)[1]
Katastrální územíRadlice u Volfířova (7,56 km²)
PSČ380 01
Počet domů46 (2011)[1]
Radlice
Další údaje
Kód části obce138061
Kód k. ú.738069
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1385.[3] Po husitských válkách se ves dostala k telčskému panství. Protože Radlice byly připojeny v roce 1459 k Bílkovu, byly považovány za součást dačického zboží, jehož součástí zůstaly až do roku 1849. V roce 1843 podle záznamů ve vceňovacím operátu žilo v Radlicích 307 obyvatel ve 47 domech a 74 domácnostech. Desátky byly odváděny faře ve Volfířově a panství Dačice. Je zde také uváděn 1 mlynář, což svědčí o existenci mlýna.[4]

Správní začlenění obce od roku 1850[4]

Do roku 1849 byly Radlice součástí panství Dačice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 byly podřízeny politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy okresnímu soudu tamtéž. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly vletech 1855 až 1868 podřízeny Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátily se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, což trvalo až do roku 1945.

Po osvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1948 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo do poloviny roku 1960, kdy byly po územní reorganizaci s moravským Dačickem začleněny pod správní okres Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Zde setrvaly až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1975 byly Radlice sloučeny s Volfířovem. Od roku 2003 spadají pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.

Statistika počtu domů a obyvatel[4]

Rok 1880 1900 1921 1930 1947 1950 1970 1982
Počet domů 49 52 50 53 53 52 35 31
Počet obyvatel 300 311 56 237 197 173 126 93

Vývoj obce do současnosti[4]

Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roku 1900 byla výměra hospodářské půdy 741 ha. K roku 1911 se uvádí živnosti:1 hostinský, 2 kováři, 1 krejčí, 1 mlynář, 2 obchodníci se smíšeným zbožím, 1 obuvník, 1 pekař, 1 prodejce tabáku a 1 stolař. K roku 1924: 1 hostinský, 1 krejčí, 1 mlynář, 2 obchodníci se smíšeným zbožím, 1 obuvník, 1 stolař, 1 trafikant, 17 hospodařících rolníků. Elektrifikace se obec dočkala až v roce 1946, když byla připojena na síť ZME Brno.

JZD bylo založeno roku 1958, v roce 1970 bylo sloučeno s JZD Volfířov spolu s JZD Řečice, Šach, Velká Lhota a roku 1975 v JZD Horácko Volfířov. Nyní převládajícím zaměstnáním je zemědělství.

Přírodní poměry

Hospoda U Zoufalce
Kaplička

Radlice leží v přírodním parku Javořická vrchovina. Do jihovýchodní části katastrálního území zasahuje přírodní památka Olšina u Volfířova a severozápadně od vesnice leží přírodní památka Rašeliniště Radlice o rozloze 3,88 ha, která je evropsky významnou lokalitou.[5]

Škola

Z iniciativy radlických usedlíků vznikla roku 1862 soukromá evangelická škola, která byla zveřejněna jako jednotřídní v roce 1871. V roce 1972 byla zrušena a žactvo bylo převedeno do Volfířova. Po zrušení školy ve Volfířově žáci chodí do školy v Dačicích, na první stupeň potom do Velké Lhoty.

SKZ Radlice

SKZ Radlice je fotbalový klub založený v roce 1993. Zkratka SKZ značí Sportovní klub zoufalců a vychází z názvu místní hospody U Zoufalce. Původně hrával zápasy pouze na domácím hřišti v Radlicích a v jejich bezprostředním okolí. Poslední roky[kdy?] se ale účastní významných turnajů v malé kopané a sbírá na nich velké úspěchy. Zvítězil třeba na SK Jatka Cupu v obci Mutyněves 2011 a 2012, v roce 2013 obsadil druhé místo. Klubový dres SKZ Radlice obléklo za víc než dvacet let existence na sedmdesát hráčů. Tím ve světě nejznámějším byl Jan Marek, mistr světa v ledním hokeji 2010, který nastupoval ve fotbalovém týmu Radlic jako brankář a navíc oblékal jejich dres v hokejbale, jemuž se klub paralelně věnoval v letech 1997–1998.[6][7][8][9]

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 187.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220.
  4. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 674–677.
  5. Nařízení Jihočeského kraje č. 20/2011, kterým se zřizuje přírodní památka Rašeliniště Radlice.
  6. Jatka v Mutyněvsi ovládli fotbalisté SKZ Radlice (Deník.cz)
  7. Ohlédnutí za Jatka Cupem 2012 (Magazín fotbal). www.magazinfotbal.cz [online]. [cit. 2013-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-29.
  8. Třetí pohár z Mutyněvsi
  9. Hroníčkovi Leštiči nepovolili Radlicím obhajobu (Hradec žije). hradeczije.cz [online]. [cit. 2013-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-21.

Literatura

  • Eva Melmuková: Patent zvaný toleranční, 1999. Str. 68
  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 674–677.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.