Raúl Castro

V čele Kuby stanul po Fidelově onemocnění v r. 2006. Na rozdíl od bratra si nepotrpí na veřejná vystoupení a dlouhé projevy a za jeho působení nedošlo k tak masivnímu zatýkání. Na podzim 2007 vyhlásil parlamentní volby, ve kterých se počet kandidátů rovnal počtu křesel. Plnohodnotným předsedou Státní rady se stal 24. února 2008.

Obecně je považován za radikálnějšího než jeho bratr Fidel, ale místo reforem vyhlášených na sjezdu Komunistické strany Kuby v dubnu 2011, se Kuba postupně otvírá zahraničnímu kapitálu, pravděpodobně vzhledem k hospodářským potížím.

V únoru 2013 kubánský parlament Raúla Castra potvrdil v čele Státní rady. „Jasně taky říkám, že toto je moje poslední funkční období v čele země,“ uvedl už v té době Castro. Funkční období (prodloužené, údajně kvůli následkům hurikánu Irma z původního 24. února na 19. dubna) mu vypršelo v roce 2018 (ve věku 87 let). Naplánoval taky ústavní změny (omezení počtu funkčních období, věkový limit pro některé politické úřady).[9] Zároveň však oznámil, že předsedou strany zůstane až do roku 2021.

Raúl Castro zároveň odmítl, že by na Kubě končil socialismus. Zdůraznil, že byl zvolen proto, aby socialismus bránil, prosazoval a zdokonaloval, ne ho ničil. „Nestal jsem se prezidentem, abych na Kubě zavedl kapitalismus, nebo abych ukončil revoluci. Budu bránit, udržovat a vylepšovat socialismus,“ řekl.[9]

Castro 21. prosince 2017 oznámil, že koncem dubna 2018 z prezidentské funkce rezignuje.[10]

Dne 16. dubna 2021 oznámil rezignaci z pozice prvního tajemníka Komunistické strany Kuby a navrhl za svého nástupce současného prezidenta Miguela Díaze-Canela, který pak byl o tři dny později skutečně zvolen.[5]

Raúl Castro pochází ze sedmi sourozenců, kromě Fidela měl ještě bratra Ramóna (1924–2016)[11] a čtyři sestry. Jednou z nich je Juanita Castro, která byla zpočátku také stoupenkyní kubánské revoluce, další vývoj v zemi ji však přiměl změnit názor a v 60. letech se stala agentkou zpravodajské služby CIA.

Castrovou ženou byla Vilma Espín († 18. 6. 2007), dcera bohatého lihovarníka rumu. Vzali se 26. ledna 1959. Měli spolu čtyři děti – dcery Déborah, Marielu a Nilsu a syna Alejandra. Mariela pracuje jako ředitelka Národního centra pro sexuální výchovu na Kubě, kde organizuje také kampaně za ochranu práv homosexuálů.[12]