RWD-16

Organizace LOPP, založená ve dvacátých letech, propagovala myšlenku létání sportovní veřejností, širokými společenskými vrstvami. Proto byl zapotřebí lidový letounek, dostupné letadlo, levné na výrobu, hospodárné v provozu, bezpečné a spolehlivé, aby se pro něj nalezli i soukromí kupci.[3]

V roce 1935 konstruktér Andrzej Anczutin z RWD navrhl lehké, víceúčelové letadlo pro amatérské piloty, RWD-16. Výpočty provedl Bronisław Żurakowski.[4] Na jaře 1936 uskutečnil zkušební pilot A. Onoszko první let prototypu (výr. č. 134, imatrikulace SP-AXY) s motorem Walter Mikron I (1934), financovaný polskou divizí firmy Osram. Letadlo se ukázalo jako velmi „nezralé“ a bylo rozhodnuto vyrobit novou verzi letadla. Test odhalil nedostatky ve směrové stabilitě, proto byly zvětšeny ocasní plochy, křídla byla vybavena pevnými lamelami a byla přepracována konstrukce čelního skla.[1]

Letové vlastnosti se moc nezlepšily. V letech 1937-1938 byl prototyp SP-AXY přestavěn a použit motor Avia 3 o jmenovitém výkonu 60 k/44 kW, zkonstruovaný Franciszkem Petrem za finanční podpory LOPP. Byla prodloužena příď letounu, svislé ocasní plochy (kýlovka a směrovka) byly zmenšeny. Nejvýznamnějším rysem se stalo přední sklo se záporným sklonem.

Ani po těchto změnách letové vlastnosti nebyly uspokojivé, nicméně letoun se stal základem pro další verzi RWD-16bis. První prototyp RWD-16bis byl navržen Andrzejem Anczutinem společně s Tadeuszem Chylińskim. postaven v první polovině roku 1938 (SP-BNM). Na přelomu června a července 1938 ho zalétal zkušební pilot Eugeniusz Przysiecki. Během letů bylo zjištěno několik dalších nedostatků a letadlo bylo odesláno opět k modernizaci. Druhý prototyp RWD-16bis, vytvořený s ohledem na tyto potřeby, opustil montážní dílnu v listopadu 1938. Obdržel imatrikulaci SP-BPC.[5]

Letadlo bylo prezentováno jako turistické letadlo. Aby se letadlo dobře uplatnilo na trhu, byla maximálně snížena jeho cena. V tehdejší měně stál 9 500 Zł (42 750 Kč) bez motoru, asi jako 2 malé v Polsku vyráběné, licenční automobily Fiat 508 Ballila, což si např. skupina 3-4 pilotů již mohla dovolit. V zimě 1938/1939 si polovojenská organizace LOOP objednala dodávku 20 letounů RWD-16bis a podpořila prodej možností nákupu na 6-18 splátek a možností pronájmu motorů Walter Mikron 4-I.[6]

Letoun RWD-16 byl na rozdíl od dosavadních letadel RDW/DWL stavěn s celodřevěnou kostrou. Byl to konzolový, samonosný dolnoplošník s dvěma sedadly vedle sebe a zdvojeným řízením v uzavřeném kokpitu.[7]

Skořepinová konstrukce trupu, ve kterém byla umístěna palivová nádrž o objemu 70 litrů, byla tvořena čtyřmi dřevěnými nosníky pokrytými překližkou. Dvoudílné křídlo lichoběžníkového tvaru se zaoblenými konci bylo smíšené konstrukce, náběžná hrana byla z překližky a zbytek byl potažen plátnem. Obě poloviny křídla byly zapuštěny do spodní části trupu.[7]

Konvenční konzolové ocasní plochy z překližky (výškovky) a plátnem potažené kýlový stabilizátor a kormidlo. Letadlo mělo pevný, beznápravový podvozek a vzadu klasickou ostruha.[8]

První prototyp byl vybaven motorem Walter Mikron I, další prototypy potom v Polsku do výroby připravovaným motorem Avia 3 (tento motor se nakonec nedostal do sériové výroby). Byl uvažován i výkonnější anglický motor Blackburn Cirrus Minor o výkonu 67 kW (90 k), ale ten byl nainstalován až na následujícím typu RWD-21. Kryt motoru byl z hliníkového plechu.[9] Pro sériovou výrobu se předpokládal Walter Mikron 4-II (1935-39) o jmenovitém výkonu 44,1 kW (60 k) při 2600 ot/min a vzletovém 45,6 kW (62 k) při 2800 ot/min.[10]

RWD-16bis (Ilustrowany Kuryer Codzienny, 30.1.1939)

Vyrobené letouny byly používány zprvu výrobním podnikem DWL (kpt. Zbigniew Babinski), později soukromými piloty z aeroklubů. Do polského civilního leteckého rejstříku byly imatrikulovány tři letouny: SP-AXY (1936), SP-BNM a SP-BPC (1938).[11]

Množství letadel, které prošly sériovou výrobou v závodě RWD/DWL ve Varšavě - Okiecie, není zcela jasné. Očekávalo se, že celá série 20 letadel nebude stačit k pokrytí poptávky. Spolehlivě je známo, že výroba začala v lednu 1939. V únoru 1939 se majiteli 4 vyrobených letounů stali: pilotka dr. ing. Jadwiga Pitulanka z krakovského aeroklubu, dr. Swietoslaw Baley z Dubna, H. Hoffman z Varšavy, majitel statku Stemplew por. Jerzy Gerlicz a podnikatel Andrzej Sobczyk z Lodže. Do 20. února 1939 bylo závazně objednáno celkem 15 letadel, z toho 2 do Lodže, 3 do Poznaně, 3 do Varšavy a jeden do Piotrkowa. O výrobě těchto letounů však chybí relevantní údaje a zdroje.[6][12]

V září 1939 Zygmunt Urbański evakuoval jeden letoun přeletem z Varšavy do Brestu.[6]

• RWD-16 (1 letoun)
• RWD-16 bis (2 letouny)

Údaje pro RWD-16 (RWD-16bis) dle[1][2][13]

RWD-16 (skica)