RFA Argus (A135)

RFA Argus (A135) je cvičná letadlová loď provozovaná Royal Fleet Auxiliary, pomocnou složkou britského královského námořnictva. Loď vznikla přestavbou civilní kontejnerové lodě. Primárně slouží jako nemocniční plavidlo, sekundárně k leteckému výcviku. Během války může fungovat i jako podpůrný nosič letecké techniky a nákladu. Nasazena byla například během první války v Zálivu. V roce 2024 má být plavidlo bez náhrady vyřazeno.[2]

Základní údaje
Typ: cvičná letadlová loď
Číslo trupu: A135
Spuštěna na vodu: 1981
Uvedena do služby: 1. června 1988[1]
Osud: aktivní (2021)
Předchůdce: RFA Engadine (K08)
Takticko-technická data
Výtlak: 22 356 t (standardní)
28 460 t (plný)[1]
Délka: 173 m
Šířka: 30,6 m
Ponor: 8,2 m
Pohon: 2 diesely
Rychlost: 22 uzlů
Dosah: 20 000 nám. mil při 20 uzlech
Posádka: 150[1]
Výzbroj: 2× 20mm kanón
4× 7,62mm kulomet
Letadla: vrtulník

Stavba

Argus
Vrtulník Merlin na palubě Argus

Plavidlo bylo původně postaveno loděnicí CNR Breda v Benátkách jako kontejnerová loď typu Ro-Ro, kterou Britové nasadili u Falkland jako transportér letecké techniky. Během 80. let bylo rozhodnuto o její přestavbě na cvičnou letadlovou loď – byla například vybavena hangárem a letovou palubou ve střední části trupu. Přestavbu realizovala loděnice Harland and Wolff v Belfastu. Do služby byla zařazena v roce 1988 a nahradila tak RFA Engadine (K08). Po přestavbě sloužila primárně k výcviku námořních pilotů a v době války mohla být nasazena jako pomocný nosič letecké techniky.

V letech 2006–2009 byl Argus modernizován tak, aby mohl zůstat v provozu nejméně do roku 2020. Byly přitom významně rozšířeny jeho nemocniční kapacity a loď tak může být nasazována v místech katastrof či konfliktů jako nemocniční. Naopak její role ve výcviku poklesla.[3] Britové její novou funkci označují Primary Casualty Receiving Facility (PCRF). Není však označena červeným křížem, protože nesplňuje kritéria daná Ženevskou konvencí – je vyzbrojena a může nést vojenskou leteckou techniku.[4]

Konstrukce

Argus

Argus je vybaven palubní nemocnicí se 100 lůžky, zahrnující čtyři operační sály, 10 lůžek na jednotce intenzivní péče a CT skenner.[4] V případě potřeby loď pojme až 750 vojáků.[1] Letová paluba, umístěná mezi mohutnou hlavní a menší záďovou nástavbou, má celkem tři přistávací body. Po první přestavbě mohla loď nést šest transportních vrtulníků Sea King či dvanáct kolmostartujících letounů Sea Harrier. Do hangáru ale může naložit jiný náklad, včetně vozidel.[5]

Obrannou výzbroj tvoří dva 20mm kanóny a čtyři 7,62mm kulomety. Pohonný systém tvoří dva diesely Lindholmen-Pielstick o výkonu 23 400 shp. Nejvyšší rychlost je 22 uzlů. Dosah je 20 000 námořních mil při rychlosti 20 uzlů.[1]

Operační služba

V říjnu 2014 byla loď vyslána na šestiměsíční misi do Sierra Leone, aby se zapojila do opatření proti epidemii viru Ebola.[6] V dubnu 2020 byla loď odeslána do Karibiku, aby se zapojila do boje s pandemií covidu-19.[7]

Odkazy

Reference

  1. Class Argus Aviation Logistics Support Ship [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-18. (anglicky)
  2. UK plans to retire three naval vessels without proper replacements [online]. Navaltoday.com, 2021-12-23 [cit. 2021-12-24]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Operation Salvage: New Life for Old Navies [online]. Naval-technology.com, rev. 2011-01-27 [cit. 2012-01-25]. Dostupné online. (anglicky)
  4. RFA Argus [online]. Royal Navy [cit. 2012-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-03. (anglicky)
  5. PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 449.
  6. UK's RFA Argus sails to Sierra Leone to fight Ebola [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-10-21 [cit. 2014-10-29]. Dostupné online. (anglicky)
  7. British Casualty Ship RFA Argus dispatched to support the Caribbean region [online]. Navalnews.com, rev. 2020-04-02 [cit. 2020-04-25]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.