Quido Dubský z Třebomyslic

Pocházel z hraběcího rodu Dubských z Třebomyslic. Jeho otcem byl politik a statkář Emanuel Dubský z Třebomyslic.[4] Původně působil v armádě a vyznamenal se během tažení v roce 1859, 1864 a 1866. V roce 1870 byl povýšen na majora. Armádu opustil v roce 1881 v hodnosti generálmajora a po smrti otce převzal správu rodového statku v Lysicích. Od roku 1894 byl prezidentem moravsko-slezského lesnického spolku a zasadil se o četná zlepšení v lesním hospodářství.[3][5]

2. června 1882 byl zvolen na Moravský zemský sněm za kurii velkostatkářskou, II. sbor. Mandát obhájil v zemských volbách roku 1884, zemských volbách roku 1890, zemských volbách roku 1896, zemských volbách roku 1902 a zemských volbách roku 1906. Na sněmu zasedal do své smrti roku 1907.[6]

Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1885 za kurii velkostatkářskou na Moravě. Mandát obhájil ve volbách roku 1891, volbách roku 1897 a volbách roku 1901.[7] Ve volebním období 1885–1891 se uvádí jako hrabě Guido Dubsky, c. k. generálmajor a statkář, bytem Lysice.[8]

Na Říšské radě se přidal ke klubu Spojené levice, který sdružoval několik ústavověrných politických proudů mezi rakouskými Němci.[9] Tento klub se následně dočasně rozpadl, ale v roce 1890 se Dubský uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[10] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[11] Po volbách roku 1897 se uvádí jako ústavověrný velkostatkář.[12] Do voleb roku 1901 šel jako kompromisní kandidát Strany ústavověrného velkostatku.[13]

Zemřel v únoru 1907 ve Vídni.[2][3]