Putikov vŕšok

Putikov vŕšok je vyhaslá čedičová sopka nacházející se asi 0,5 km východně od obce Tekovská Breznica v okrese Žarnovica na Středním Slovensku. Troskový kužel má vrchol v nadmořské výšce 477 m n. m. Představuje projev nejmladší sopečné činnosti vulkanitů Karpatského oblouku na Slovenském území a společně s vulkanity pohoří Harghita v Rumunsku jeden z nejmladších projevů sopečné aktivity v Karpatsko-Panonské oblasti.[1]

Putikov vŕšok
Bazaltový lávový proud v údolí Hronu
Vrchol487 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátSlovensko Slovensko
PohoříŠtiavnické vrchy
Souřadnice48°22′41″ s. š., 18°38′28″ v. d.
Horninačedič
PovodíHron
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Putikov vŕšok
Základní informace
Vyhlášení1997
Nadm. výška487 m n. m.
Rozloha21,0600 ha
Poloha
StátSlovensko Slovensko
OkresŽarnovica
UmístěníŠtiavnické vrchy
Další informace
Kód1022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oblast Putikovho vŕška je přírodní památkou a je chráněna 5. stupněm ochrany.[2] První podrobnější geologické výzkumy Putikova vŕšku uskutečnil v 50. letech 20. století F. Fiala.

Geologicky je sopka vázána na nejmladší alkalicko-bazaltový vulkanismus, který v Západních Karpatech začal v období po skončení hlavní neogenní sopečné aktivity a trval od svrchního miocénu až do čtvrtohor. Z hlediska regionálního členění patří mezi alkalické-bazaltové sopky středoslovenského vulkanického pole. Z hlediska horninového složení ji tvoří hlavně alkalické olivinické bazalty až nefelinické bazanity.[3]

Zbytky vyhaslé sopky tvoří hlavně troskový kužel, sestávající z pyroklastických sedimentů a lávových proudů různé délky. Troskový kužel je tvořen troskově-lapilovým tufem, aglutináty a vulkanickými bombami. Lávové proudy jsou nejtenčí v centrální části vulkánu a zesilují směrem do doliny Hronu, kde dosahují až 15 m. Nejdelší zaznamenaný lávový proud tekl směrem na sever a dosahoval délku téměř 3,2 km. V oblasti mezi Novou Baňou a Brehy tento proud pronikl do koryta řeky Hron a na čas ho přehradil. Právě datování sedimentů Hronu pomocí různých metod a zvláště použití opticky stimulované luminiscence umožnilo datovat stáří sopky do svrchního pleistocénu, asi 102 000±11 000 let.[3][4]

Jinými metodami byly získány i další stratigrafické a geochronologické informace o stáří sopky. Výzkum stratigrafie hornin v podloží lávového proudu, který překryl sedimenty štěrkových akumulací Hronu byl zjištěn věk mladší ris, tedy 0,2 až 0,13 milionu let. Metodou Ar/K radiometrického datování byl zjištěn věk 0,53±0,16 milionu let.[5]

Chráněné území

Putikov vŕšok je přírodní památka v oblasti Štiavnické vrchy. Nachází se v okrese Žarnovica v Banskobystrickém kraji. Území bylo vyhlášeno či novelizováno v roce 1997 na rozloze 21,0600 ha. Ochranné pásmo nebylo stanoveno.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Putikov vŕšok na slovenské Wikipedii.

  1. Šimon, L., 2000, Volcanic structure of the youngest volcano in the Western Carpathians - the Putikov vršok volcano. Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine Mineralia Slovaca, 32, 3, s. 241-242
  2. Prírodná pamiatka Putikov vŕšok [online]. SAŽP, 2007. Dostupné online.
  3. Konečný, V., Lexa, J., Šimon, L., 2001, Nová Baňa-Brehy, najmladší vulkán Putikov vŕšok, lávové prúdy. in Sprievodca exkurzie zjazdu Slovenskej geologickej spoločnosti 2001. Mineralia Slovaca, 33, s. 263
  4. Šimon, L., Malgay, J., 2005, Datovanie sedimentov podložia lávového prúdu vulkánu Putikov vrch metódou opticky stimulovanej luminiscencie. Archivováno 2. 4. 2015 na Wayback Machine Mineralia Slovaca, 37, s. 279–281
  5. Konečný, V., Balogh, K., Orlický, O., Lexa, J., Vass, D., 1995, Evolution of the Neogene - Quaternary alkali basalt volcanism in Central and Southern Slovakia (West Carpathians). Proceedings XI. Congres of the Carpatho-Balkan Geological Association, Athens, s. 533-538

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.