Pupenové kultury

Pupenové kultury (též kultury meristrémů, kultury vzrostných vrcholů) jsou kultury rostlinných explantátů, které jsou založeny z asepticky izolovaných vzrostných vrcholů hlavních (apikálních) nebo úžlabních (auxiliárních) pupenů. Jako první vyvíjel pokusy v tomto smyslu americký botanik a fyziolog William Jacob Robbins ve 20. letech 20. století. Za zakladatele této mikropropagační metody umělého rozmnožování rostlin se považuje Ball, který ve 40. letech 20. století poprvé definoval ucelené představy a postupy tohoto oboru.

Smyslem pupenových kultur je rychlé a efektivní množení rostlin, které zajišťuje vysoký stupeň jistoty, že vzniklá populace klonů zůstane prosta infekčních agens, kterými mohla být zasažena mateřská rostlina. Proto se rozmnožování provádí z co nejmenší části vzrostného vrcholu, který je považován za infekcí prostou část rostliny.

Zvláštní typ pupenových kultur představují kultury stonkových řízků (rostlina se založí z auxiliárního pupenu). Je to jedna z nejprimitivnějších technik. Její výhodou je jednoduchost a efektivita, ovšem nedochází při ní k relevantní eliminaci infekční agens.