Ptáčata

Na začátku dokumentu je Gemmě 18 let. Žije v rodinném domě se svým dědečkem Josephem, který si jí jako malou osvojil poté, co jí matka opustila kvůli drogám. Gemma tráví svůj čas ve společnosti mladých delikventů, kteří pocházejí z okolí. Heslo místních dívek je "Buďto skončíš zbouchnutá nebo zavřená". Jak sama tvrdí, nečeká, že by se někdy v jejím životě něco změnilo a počítá s tím, že v těchto podmínkách bude žít navždy. Joseph nechce, aby se s těmito lidmi stýkala. Sám strávil nějaký čas ve vězení a ví, jak lehké je dostat se ve špatné společnosti do problémů. Jako trenér boxu Gemmu vede spíše ke sportu a chovatelství holubů. Ona však brzy otěhotní s Patem, který byl v minulosti trestaný za napadení, a Joseph s ní přerušuje kontakt.[1] Společně se stěhují do panelového domu v problematické čtvrti. Než se dítě narodí, je Pat opět odsouzen za napadení. Po svém návratu z vězení přísahá, že se polepší a bude se plně věnovat Gemmě a novorozenému Liamovi. Mezi jejich nejbližší přátele patří sousedé Amy a JP. Amy čeká na soud za útok na policistu, který jí zadržel pro krádež alkoholu. Do bytu za nimi chodí i 16letý Scott, který byl v minulosti několikrát odsouzený za napadení a kterého Gemma považuje téměř za člena vlastní rodiny. Gemma se jednoho dne dozvídá, že byl JP před jejich domem brutálně napaden a v nemocnici bojuje o život. Jedním z pachatelů byl i Scott, který je později za útok odsouzen na 8 let. JP je po probuzení z kómatu částečně ochrnutý a poté, co ho opouští Amy, která mezitím otěhotněla s náhodnou známostí, je plně odkázaný na péči své matky. Gemma odmítá JPho po návratu z nemocnice navštívit, protože si ho chce uchovat v paměti takového, jaký byl před útokem. Patovo chování se mezitím vrací do starých kolejí. Holduje alkoholu a drogám a většinu času tráví se svými kumpány. Gemmě a malému Liamovi se postupně přestává věnovat. Gemma ho opouští a konečně se odhodlává navštívit JPho. Jeho matka s ní probírá, jak hrozné je žít v neustálém strachu o své dítě. Gemma se následně odhodlává radikálně změnit svůj život. Usmiřuje se s dědečkem Josephem, opouští Motherwell a spolu s malým Liamem odjíždí do Derby, kde si hledá práci.

Název dokumentu pochází ze skotského označení pro sídliště (scheme) ve kterém se většina filmu odehrává. Český název odkaz na sídliště neobsahuje, ve slovenštině však zůstal (Sídliskové vtáčatá)[2].

Film pozoruje hlavní hrdiny bez jakéhokoliv dodatečného komentáře. Kamera se vždy nachází v jejich bezprostřední blízkosti a přirozeně zachycuje všechny probíhající události. Někteří recenzenti upozornili na to, že na filmu je zásadní jeho střih, kdy jsou záměrně vynechány všechny pozitivní události či období zdánlivého klidu tak, že život Gemmy působí tragičtěji a beznadějněji, než jaký ve skutečnosti zřejmě byl.[3]

Dokument navazuje na tradici tzv. kuchyňského realismu, což je typický britský umělecký směr populární především v 60. a 70. letech 20. století, který se zabývá životem chudé pracující třídy, který je plný různých společenských problémů. V roce 1992 byla v Motherwellu uzavřena ocelárna Ravenscraig, čímž v podstatě skončila masová produkce oceli ve Skotsku. V důsledku uzavření této ocelárny přišlo o zaměstnání téměř 11000 lidí. Její demolicí také vznikl největší brownfield v Evropě. Po kolapsu těžkého průmyslu se ekonomika regionu začala orientovat více na služby a moderní technologie, vysoká nezaměstnanost však dlouhodobě přetrvala.[4] Statistika z roku 2019, kdy byl film dokončen, ukázala, že se nezaměstnanost v Motherwellu pohybovala okolo 4,9% zatímco skotský průměr byl pouze 3,2%[5]. Podle autorek projektu nešlo o pouhé zobrazení života mladých lidí ve vyloučených lokalitách, ale především o portrét dívky, která se chce z této situace vymanit a zajistit si lepší budoucnost.[6]