Prototypování

Obvyklý termín pro prototyp uživatelského rozhraní je horizontální prototyp. Poskytuje podrobný náhled na celý systém nebo subsystém zaměřený spíše na uživatelské interakce než na nízkoúrovňovou funkčnost systému, jako je například přístup k databázi. Horizontální prototypy jsou užitečné pro:

• potvrzení požadavků na uživatelské rozhraní a rozsah funkcí systému,
• ukázka systému pro získání zpětné vazby (případně i objednávek) od potenciálních zákazníků,
• předběžný odhady času, ceny a množství práce potřebné na vývoj systému.

Vertikální prototyp (anglicky vertical prototype) je úplnější propracování jediného subsystému nebo funkce. Je užitečný pro získání podrobných požadavků na danou funkci s následujícími výhodami:

• Zjemnění návrhu databáze,
• Získání informací o objemu dat a potřebách na systémové rozhraní, pro určení kapacity sítě a provedení inženýrství,
• vyjasnění složitých požadavků by rozebráním skutečné funkčnosti systému.

Také nazývané uzavřené prototypování. Zahazovací nebo rapidní prototypování znamená vytvoření modelu, který bude nakonec zahozen a nestane se součástí výsledného dodaného softwaru. Po shromáždění předběžných požadavků je zkonstruován jednoduchý pracovní model systému, aby bylo možné názorně ukázat uživatelům, jak budou jejich požadavky implementovány do výsledného systému.

Rapidní prototypování zahrnuje vytváření pracovního modelu různých složek systému ve velmi rané fázi, po relativně krátkém výzkumu. Metoda používaná při vytváření je obvykle dost neformální, nejdůležitějším faktorem je rychlost, kterou je model vytvořen. Model se pak stane východiskem, na kterém mohou uživatelé opětovně kontrolovat svá očekávání a vyjasňovat své požadavky. Když je tento cíl dosažen, prototyp model je 'zahozen', a systém je formálně vyvinut podle identifikovaných požadavků.^[7]Je zde použita šablona {{Ref label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Nejzjevnější důvod pro použití zahazovacího prototypování je, že může být provedeno rychle. Dostanou-li uživatelé rychlou zpětnou vazbu na své požadavky, mohou vývoj softwaru včas zkorigovat. Provádění změn v časných fázích vývojového cyklu je velice cenově efektivní, protože nevyžaduje rozsáhlé změny. V pozdějších fázích projektu může i malá změna vyžadovat velké úsilí, protože softwarové systémy mají mnoho závislostí. Rychlost je klíčovou kvalitou při implementaci zahazovacího prototypu, protože s omezeným množstvím času a peněz lze malou část vynaložit na prototyp, který bude zahozený.

Další silnou stránkou zahazovacího prototypování je jeho schopnost zkonstruovat rozhraní, které uživatelé mohou testovat. Uživatelské rozhraní je tím, jak se uživateli systém jeví, a jeho včasným předvedením lze mnohem snáze porozumět, jak bude systém pracovat.

…je uváděno, že revoluční rapidní prototypování je efektivnější způsob, jak pracovat s uživatelskými požadavky, a proto je významným vylepšením celkové produktivity při vytváření softwaru. Požadavky lze identifikovat, simulovat a testovat mnohem rychleji a levněji, pokud jsou problémy možností vývoje, údržby a struktury softwaru ignorovány. To pak vede k přesnému popisu požadavků a následné konstrukci funkčního a z uživatelského pohledu použitelného systému obvyklými metodami vývoje softwaru.^[8]Je zde použita šablona {{Ref label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Prototypy lze klasifikovat podle věrnosti, s jakou zachycují skutečný produkt s ohledem na vzhled, interakce a časování. Jednou z metod vytváření zahazovacího prototypu s nízkou věrností je papírové prototypování. Prototyp je implementován pomocí papíru a tužky, takže napodobuje funkci skutečného produktu, ale vůbec jako skutečný produkt nevypadá. Jinou metodou snadného vytvoření zahazovacího prototypu s vysokou věrností je použití GUI Builderu a vytvoření klikací náhražky - prototypu, který vypadá jako cílový systém, ale neposkytuje žádnou funkčnost.

Používání storyboardů, animatik nebo kreseb není přesně totéž jako zahazovací prototypování, ale patří do stejné skupiny. Jde o nefunkční implementace, které ukazují, jak bude systém vypadat.

Souhrn: Při tomto přístupu je zkonstruován prototyp, který bude zahozen, a výsledný systém bude vytvořen z nuly. Kroky v tomto přístupu jsou:

1. Sepsání předběžných požadavků
2. Návrh prototypu
3. Uživatelské ověření prototypu, definice nových požadavků
4. Opakování postupu pokud je třeba
5. Sepsání výsledných požadavků

Evoluční prototypování (anglicky Evolutionary prototyping, breadboard prototyping) se zásadně liší od zahazovacího prototypování. Jeho hlavním cílem je strukturovaná tvorba velmi robustního prototypu, který slouží jako jádro budoucího systému, a jeho postupné vylepšování. Principem tohoto přístupu je postupné budování a vylepšování nového systému a implementace dalších požadavků.

Při vývoji systému pomocí evolučního prototypování je systém neustále zjemňován a přestavován.

„…evoluční prototypování uznává, že nerozumíme všem požadavkům a implementujeme pouze ty, které dobře chápeme.“^[5]Je zde použita šablona {{Ref label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Tato technika umožňuje, aby vývojový tým přidával vlastnosti nebo prováděl změny, které nemohly být formulovány ve fázi vytváření požadavků a návrhu.

Aby byl systém užitečný, musí být vyvíjen používáním ve svém pracovním prostředí. Výrobek není nikdy „hotov“; je vyzrává jak se mění prostředí jako použití… často se snažíme definovat systém pomocí nejznámějšího referenčního rámce - kde právě jsme. Činíme předpoklady o způsobu, jak bude věc fungovat a technologickém základě, na kterém bude implementována. Je ustanoven plán na vývoj funkčnosti, a dříve nebo později vznikne něco co se podobá požadovanému systému.^[9]Je zde použita šablona {{Ref label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Výhodou evolučních prototypů oproti zahazovacím prototypům je, že se jedná o funkční systém. I když nemají všechny plánované vlastnosti, mohou být používány jako dočasné řešení, dokud nebude dodán výsledný systém.

„V rámci prototypování není neobvyklé dát uživateli počáteční prototyp k praktickému používání, dokud nebude k dispozici pokročilejší verze… Uživatel totiž často zjistí, že 'nedokonalý' systém je lepší než žádný.“^[7]Je zde použita šablona {{Ref label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

U evolučního prototypování se mohou vývojáři zaměřit na vývoj těch složek systému, kterým rozumějí, místo toho, aby pracovali na vývoji celého systému.

Aby se minimalizovalo riziko, vývojář neimplementuje vlastnosti, které zatím nejsou dobře pochopeny. K nasazení u zákazníka se posílá částečný systém. Uživatelé mohou při práci se systémem odhalit potřebu nových vlastností a vyžádat si jejich implementaci od vývojářů. Vývojáři pak shromažďují požadavky na vylepšení spolu se svými vlastními a používá spolehlivé metody pro správu konfigurace pro změnu standardu pro úpravu požadavků na software, aktualizaci návrhu, úpravu kódu a nové testování.^[10]Je zde použita šablona {{Ref label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Produkt se skládá z dílčích prototypů, které jsou na závěr sloučeny do výsledného řešení. Inkrementálním prototypováním lze překlenout časovou propast mezi uživateli a vývojáři.

Extrémní prototypování se používá zvláště pro vývoj WWW aplikací. Vývoj webu rozkládá do tří fází, z nichž každá buduje na předchozí. První fáze je statický prototyp, který sestává hlavně z HTML stránek. Ve druhé fázi jsou naprogramovány obrazovky a plně funkční rozhraní využívající simulovanou vrstvu služeb. Ve třetí fázi jsou implementovány služby. Název extrémní prototypování má zacílit pozornost na druhou fázi procesu, kdy je vyvíjeno plně funkční uživatelské rozhraní s minimálním zřetelem na jiné služby, než ty, které jsou uvedeny ve smlouvě.

1. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. C. Melissa Mcclendon, Larry Regot, Gerri Akers: The Analysis and Prototyping of Effective Graphical User Interfaces. October 1996.
2. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. D.A. Stacy, professor, University of Guelph. Guelph, Ontario. Lecture notes on Rapid Prototyping. August, 1997.
3. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Stephen J. Andriole: Information System Design Principles for the 90s: Getting it Right. AFCEA International Press, Fairfax, Virginia. 1990. Page 13.
4. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. R. Charette, Software Engineering Risk Analysis and Management. McGraw Hill, New York, 1989.
5. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Alan M. Davis: Operational Prototyping: A new Development Approach. IEEE Software, September 1992. Page 71.
6. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Todd Grimm: The Human Condition: A Justification for Rapid Prototyping. Time Compression Technologies, vol. 3 no. 3. Accelerated Technologies, Inc. May 1998 . Page 1.
7. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. John Crinnion: Evolutionary Systems Development, a practical guide to the use of prototyping within a structured systems methodology. Plenum Press, New York, 1991. Page 18.
8. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. S. P. Overmyer: Revolutionary vs. Evolutionary Rapid Prototyping: Balancing Software Productivity and HCI Design Concerns. Center of Excellence in Command, Control, Communications and Intelligence (C3I), George Mason University, 4400 University Drive, Fairfax, Virginia.
9. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Software Productivity Consortium: Evolutionary Rapid Development. SPC document SPC-97057-CMC, version 01.00.04, June 1997. Herndon, Va. Page 6.
10. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Davis. Page 72-73. Citing: E. Bersoff and A. Davis, Impacts of Life Cycle Models of Software Configuration Management. Comm. ACM, Aug. 1991, pp. 104–118
11. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Adapted from C. Melissa Mcclendon, Larry Regot, Gerri Akers.
12. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Adapted from Software Productivity Consortium. PPS 10-13.
13. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Joseph E. Urban: Software Prototyping and Requirements Engineering. Rome Laboratory, Rome, NY.
14. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Paul W. Parry. Rapid Software Prototyping. Sheffield Hallam University, Sheffield, UK. Archivováno 13. 2. 2019 na Wayback Machine
15. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Dr. Ramon Acosta, Carla Burns, William Rzepka, and James Sidoran. Applying Rapid Prototyping Techniques in the Requirements Engineering Environment. IEEE, 1994.
16. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Software Productivity Solutions, Incorporated. Advanced Requirements Engineering Workstation (AREW). 1996.
17. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. from GE Research and Development. https://web.archive.org/web/20061013220422/http://www.crd.ge.com/esl/cgsp/fact_sheet/objorien/index.html
18. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Dynamic Systems Development Method Consortium. https://web.archive.org/web/20060209072841/http://na.dsdm.org/
19. ^Je zde použita šablona {{Note}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Alan Dix, Janet Finlay, Gregory D. Abowd, Russell Beale; Human-Computer Interaction, Third edition

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Software prototyping na anglické Wikipedii.

• Prototyp
• Rapid prototyping
• Agilní metodiky
• Rapid Application Development