Protistín

Protistín je u některých zvířat maskovací technika, při níž dochází k postupnému přechodu tmavého zbarvení dorzální (hřbetní) strany těla na světlejší ventrální (břišní) část. Tento přechod je znám u mnohých druhů savců, plazů, ptáků, ryb i hmyzu.

Žralok spanilý patří k jedněm z mnoha mořských živočichů, jejichž zbarvení využívá principy protistínu

Při dopadu světla shora na trojrozměrný objekt se spodní část objektu jeví jako tmavá a horní jako světlá. Tím dochází k poměrně jasně zřetelnému zvýraznění objektu / těla živočicha. Princip protistínu spočívá v potlačení tohoto efektu, takže se objekt / živočich detekuje hůře.[1] Z živočichů takto mohou být zbarvení predátoři (např. ploutvonožci či žraloci) i kořist (např. jeleni). Vedle živočišné říše je využíván princip protistínu i v armádě.

Odkazy

Reference

TKADLEC, Emil. Populační ekologie : struktura, růst a dynamika populací. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 978-80-244-2149-0. S. 297.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu protistín na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] TKADLEC, Emil. Populační ekologie : struktura, růst a dynamika populací. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 978-80-244-2149-0. S. 297.