Propadlina Žebračka

Lokalita se nachází na pravé straně od silnice II/445 Zlaté Hory – Heřmanovice na východním svahu Příčného vrchu. V ložisku Žebračka byly těženy vtroušené rudy metodou komorováním na ploše asi 300×200 metrů. V novodobé historii byla součástí rudného revíru Zlaté Hory – jih, kde se těžily v období 1961 až 1968 monometalcké rudy. Po opuštění ložiska došlo 3. dubna 1985 k propadu stropu jedné z komor. Oválná propadlina měla rozměr 60×30×50 metrů a hloubku 65 metrů a odhalila zbytky štol a zbytek průzkumného komínu, který propojoval různé podzemní horizonty. Také byla odkryta západní stěna s převisem nad propadlinou. Převis má šířku od 4 do 7 metrů, mocnost asi 12 metrů a délku asi 80 metrů. Po vyhodnocení situace byla východní stěna propadu sestřelena a zahájeno ukládání inertního odpadu (do roku 1994), tím byla snížená hloubka propadliny na asi 40 metrů. V roce 1994 byla propadlina prohlášená kulturní památkou. V roce 2011 Český báňský úřad vydal nařízení k zasypání propadliny a společnost DIAMO s.p. požádalo o zrušení prohlášení. Po intervenci orgánů památkové péče bylo od tohoto nařízení upuštěno.[3][4][5][6]

Kulturní památka Propadlina na ložisku Žebračka je estetickým prvkem v krajině, významným dokladem možných následků po těžbě a stala se útočištěm mnoha druhů netopýrů. Propadlina je zabezpečená oplocením a kamerovým systémem.[1][5][6][7]