Prokop Tomek

Narodil se roku 1965. Vyučil se obráběčem kovů a v letech 1983–1996 pracoval jako dělník a sociální pracovník. V srpnu 1989 se stal signatářem prohlášení Charty 77 a od roku 1991 je členem organizace Amnesty International. Zároveň v letech 1993–1997 vystudoval při zaměstnání gymnázium.[1] V letech 1996–2007 pracoval v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. V letech 2001–2006 absolvoval magisterské studium v historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Téhož roku získal titul PhDr. V roce 2007 pracoval na Ministerstvu vnitra v Odboru Archiv bezpečnostních složek. Nejprve jako odborný pracovník, později jako vedoucí oddělení dokumentace. V roce 2008 byl vedoucím oddělení dokumentace nově vzniklého Ústavu pro studium totalitních režimů, ale v říjnu 2008 odešel do Historicko-dokumentačního odboru Vojenského historického ústavu v Praze.[2][3] V roce 2012 ukončil doktorandské studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obhajobou disertační práce o československé redakci Rádia Svobodná Evropa.[4][5]

V roce 2012 byl Poslaneckou sněmovnou zvolen do Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu. V komisi zastával funkci místopředsedy. V roce 2017 byl do komise zvolen podruhé. Jeho funkční období skončilo v březnu 2022.[4]

• Československý uran 1945-1989 (1999)
• Dvě studie o československém vězeňství 1948-1989 (2000)
• Československé bezpečnostní složky proti Rádiu Svobodná Evropa (2006)
• Okres na východě 1960-1989 (2008)
• Život a doba ministra Rudolfa Baráka (2009)[6]
• Biografický slovník představitelů ministerstva vnitra v letech 1948–1989 (2009, člen autorského kolektivu)
• Na frontě studené války - Československo 1948-1956 (2009)
• Agenti - chodci na popravišti (2010, spolupráce Ivo Pejčoch)
• Estébáckou Prahou (2013)
• Policisté na popravišti (2013, spolupráce Ivo Pejčoch)
• Balony svobody (2014)
• Nejlepší propaganda je pravda (2014)
• Válečné záznamy Rudolfa Krzáka (2014)
• Československá redakce Radio Free Europe (2015)
• Černá kniha sovětské okupace (2015, spolupráce Ivo Pejčoch)
• Okupace 1968 a její oběti (2017, spolupráce Ivo Pejčoch)
• Tábor nucené práce Mírov (2017, spolupráce František Masařík)
• Československá armáda v čase Sametové revoluce. Proměny ozbrojených sil na přelomu osmdesátých a devadesátých let (2019)
• Příslušník StB Miroslav Pich-Tůma (2022)[7][8]