Prokletý zámek

Prokletý zámek je komická opera o jednom jednání českého skladatele Jana Zdeňka Bartoše na libreto Zdeňka Lorence. Měla premiéru 3. června 1951 v Krajském oblastním divadle v Ústí nad Labem.[1]

Jan Zdeněk Bartoš se živil nejprve jako výkonný umělec – houslista, později však studoval kompozici na Pražské konzervatoři a v mistrovské škola u Jaroslava Křičky, kterou ukončil roku 1943. Při studiu vytvořil své první velké hudebně-dramatické dílo, melodramatický balet Hanuman na námět stejnojmenného zvířecího eposu Svatopluka Čecha (1941). Jevištnímu dílu se intenzivně věnoval po konci druhé světové války, kdy napsal několik hudeb k činohrám. Po únorovém převratu napsal řadu skladeb ve formách propagovaných dobovou kulturní politikou, jako kantáty Běžec míru, Krásná země a V míru žít, lidová zpěvohra Rýparka nebo dramatické pásmo My havíři.[2]

V téže době vznikla ze spolupráce se spisovatelem Zdeňkem Lorencem jednoaktová komická opera pod názvem Prokletý zámek. Měla na rozdíl od většiny tehdy komponovaných oper současný námět v duchu dobové satiry maloměšťáctví. Oba autoři tehdy pracovali na ministerstvech – Bartoš na ministerstvu školství a kultury, Lorenc na ministerstvu informací a osvěty. Opera měla premiéru v červnu roku 1951 v Ústí nad Labem, její další osud však ovlivnilo to, že Zdeněk Lorenc byl tehdy politický pronásledován; již koncem roku 1950 byl propuštěn ze zaměstnání a od února 1952 byl vězněn. Podle záznamů se při výsleších mimo jiné hájil slovy „Jsem socialista, propaguji socialismus, zejména libretem k II. socialistické opeře ‚Proklatý zámek‘.“[3] Opera po první repríze opustila ústecký repertoár a jiné divadlo ji nenastudovalo.[4] Muzikoložka Helena Havlíková později (roku 1985) Prokletý zámek uváděla jako příklad toho, že „sporadické pokusy o zachycení současnosti vyznívají v 50. letech nepřesvědčivě“.[5]

Jan Zdeněk Bartoš napsal následně roku 1955 ambicióznější čtyřaktovou operu Útok na nebe podle hry Jindřicha Zpěváka Pařížská komuna, ta však na rozdíl od Prokletého zámku nebyla nikdy provedena.[2]