Projekt Lidoop

Kniha The Great Ape Project byla vydána kolektivem filozofů Paola Cavalieri a Peter Singer, ve spolupráci s 34 autory včetně Jane Goodall a Richarda Dawkinse. Autoři, ve snaze obhájit práva opic vykreslují člověka jako inteligentní zvíře s mnohými prvky sociálního a emocionálního života zvířat. Argumentují, že pokud stejnou charakteristiku splňují i velké opice, zaslouží si patřit do stejné kategorie, jako lidé.

Kniha zdůrazňuje objevy, které nacházejí ve velkých opicích potenciál racionality a poznání sebe sama jako oddělenou entitu s vlastní minulostí i budoucností. Mezi takové objevy zařazuje například gorilu Koko, schopnou ovládat znakový jazyk. Kniha se také zabývá rozdílem mezi opicemi a lidmi, personalitou opic a přirovnává současnou debatu k získávání základních práv pro mentálně retardované, dříve přehlíženou menšinu.

Biologická podobnost s lidmi je také klíč k rozpoznání znaků člověka, které mohou najít využití v dalších oblastech biologie. Například testování monoklonální protilátky pro léčbu dnes nemůže být provedeno na druzích, které jsou lidem vzdálenější, než šimpanzi, protože v šimpanzích protilátky nevykazují svou ochranou funkci, zůstávají v krvi, stejně jako u lidí. Monoklonální protilátky mohou být využity v léčbě rakoviny, některých autoimunitních onemocnění nebo astmatu.^[zdroj?!]

Nevidím žádný urgentní důvod, proč bychom měli velké opice využívat pro výzkumné účely a jsem rád, že tomu tak v současnosti není. Nicméně obávám se, že stanovování jasné morální hranice může vést k mnohým problémům. Jenom hranice mezi lidmi a opicemi je jasně vytyčená.

—Colin Blakemore, prezident Medical Research Council ve Velké Británii v letech 2003–2007

Profesor Colin Blakemore je proti udílení práv velkým opicím a upozorňuje, že kdyby například lidstvo stihla smrtící pandemie, bylo by nutné provádět výzkum i na velkých opicích.[1]