Projekt 945

Projekt 945 (v kódu NATO třída Sierra) je třída ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem. Celkem byly postaveny čtyři ponorky této třídy, přičemž stavba dalších dvou byla zrušena. Prototyp byl zařazen roku 1984. K roku 2019 zůstavaly ve službě ponorky B-534 Nižnij Novgorod a B-336 Pskov.

Projekt 945 / třída Sierra
Ponorka třídy Sierra
Obecné informace
UživateléSovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Typponorka
Lodě4
Osud2 vyřazeny
2 aktivní
PředchůdceProjekt 705 / Alfa
NástupceProjekt 685 / Mike
Technické údaje Projekt 945 / Sierra I
Výtlak6170 t (na hladině)
8200 t (pod hladinou)[1]
Délka107,16 m
Šířka12,28 m
Ponor9,62 m
Pohon1 reaktor, 1 turbína
1 lodní šroub
50 000 hp
Rychlost12,2 uzlu (na hladině)
35 uzlů (pod hladinou)
Dosahneomezený
Posádka61
Výzbroj4× 650mm torpédomet
(12 dlouhých zbraní)
4× 533mm torpédomet
(28 dlouhých zbraní)
9K34 Strela-3 (12 střel)
Technické údaje Projekt 945A / Sierra II
Výtlak6466 t (na hladině)
8500 t (pod hladinou)[1]
Délka110,62 m
Šířka12,28 m
Ponor9,5 m
Pohon1 reaktor, 1 turbína
1 lodní šroub
50 000 hp
Rychlost14 uzlů (na hladině)
32,8 uzlu (pod hladinou)
Dosahneomezený
Posádka65
Výzbroj6× 533mm torpédomet
(36 dlouhých zbraní)
9K38 Igla (12 střel)

Stavba

Dvě ponorky základní verze projekt 945 Barrakuda (v kódu NATO Sierra I) postavila sovětská loděnice Krasnoje Sormovo v Gorkém. Ve své konstrukci dále rozvíjely ponorky projektu 671RTM, ze kterých převzaly zejména sonarový komplex a tichý pohonný systém. Pojmenovány byly K-239 a K-276. Do služby byly přijaty v letech 1984 a 1987.[2] Následně stejná loděnice postavila dvě ponorky vylepšené verze Projekt 945A Kondor (v kódu NATO Sierra II), zařazené do služby v letech 1990 a 1993 jako K-534 a B-336.[3] Dále loděnice rozestavěla ještě pátou a šestou jednotku ve verzi Projekt 945AB Mars (v kódu NATO Siera III), ale ani jedna z nich nebyla dokončena vzhledem ke konci studené války.[1]

Jednotky projektu 945:

JménoVerzeZaložený kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
К-239Projekt 9451979198329. září 1984Od roku 1992 B-239, od roku 1993 B-239 Karp. Vyřazena.
К-276Projekt 9451984198627. října 1987Od roku 1992 B-276, od roku 1993 B-276 Krab, od roku 1996 B-276 Kostroma. Vyřazena.
К-534Projekt 945A1986198926. prosince 1990Od roku 1992 B-534, od roku 1993 B-534 Zubatka a od roku 1996 B-534 Nižnij Novgorod. Aktivní.
K-336Projekt 945A1989199216. prosince 1993Dokončena jako B-336. Od roku 1996 B-336 Pskov. Aktivní.
К-536Projekt 945AB1988––Stavba zrušena 1994.
–Projekt 945AB1989––Stavba zrušena 1990.

Konstrukce

Projekt 945
Ilustrace ponorky třídy Sierra I

Dvojitý trup ponorek je z části postaven z titanu a je tvarován pro podhladinovou plavbu vysokou rychlostí. Výzbroj tvoří čtyři 650mm torpédomety, pro které je neseno dvanáct dlouhých zbraní. Patří mezi ně torpéda typů 65-73 a 65-76 Kit, nebo protiponorkové střely RPK-7 Veter (v kódu NATO SS-N-16 Stallion). Střely na cíl dopravují buď 400mm protiponorkové torpédo 83R, nebo jadernou hlubinnou pumu 86R. Dále ponorky nesou čtyři 533mm torpédomety se zásobou 28 dlouhých zbraní, torpéd a protiponorkových střel RPK-6 Vodopad (v kódu NATO SS-N-16 Stallion). Střely na cíl dopravují buď protiponorkové torpédo 82R, nebo jadernou hlubinnou pumu 90R. V případě napadení ze vzduchu může posádka využít přenosné protiletadlové raketové komplety 9K34 Strela-3 (dvanáct kusů). Pohonný systém tvoří jeden jaderný reaktor OK-650B-3 o výkonu 190 MW a parní turbína OK-9D o výkonu 50 000 hp, pohánějící jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahuje 12,2 uzlu na hladině a 35 uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahuje 480 metrů a maximální 600 metrů.[1]

Projekt 945A
Ilustrace ponorky třídy Sierra II

Ponorky této verze měly vylepšený sonarový komplex a upravené složení výzbroje, která postrádala 650mm torpédomety. Do jejich výzbroje byly naopak integrovány nové protizemní střely S-10 Granat (v kódu NATO SS-N-21 Sampson).[3] Výzbroj tvoří šest 533mm torpédometů, pro které je neseno 36 dlouhých zbraní. Patří mezi ně torpéda USET-80, TEST-71M a VA-111 Škval, dále protizemní střely Granat a protiponorkové střely RPK-6 Vodopad.[1] V případě napadení ze vzduchu může posádka využít přenosné protiletadlové raketové komplety 9K38 Igla (dvanáct kusů). Ponorka К-534 je vybavena reaktorem typu OK-650M.01 a její sesterská ponorka K-336 reaktorem typu OK-650M.02. Turbína zůstala stejná. Nejvyšší rychlost dosahuje 14 uzlů na hladině a 32,8 uzlů pod hladinou.[3]

Modernizace

Ponorky K-336 Pskov (2015) a К-534 Nižnij Novgorod (2018) byly během modernizace vybaveny raketovým kompletem Kalibr vyzbrojeným protizemními a protilodními střelami.[3]

Odkazy

Reference
  1. Nuclear-powered submarines - Project 945 [online]. Russianships.info [cit. 2022-01-05]. Dostupné online. (anglicky)
  2. K-239 nuclear powered attack submarines (project 945) (1984 - 1987) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. (anglicky)
  3. K-534 nuclear powered attack submarines (project 945A) (1990 - 1993) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura
  • MILLER, David; JORDAN, John. Moderní válečné ponorky. Praha: Naše vojsko, 2008. ISBN 80-206-0766-8. S. 208.
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.