Projekt 35
Projekt 35 (v kódu NATO třída Mirka) byla třída protiponorkových fregat sovětského námořnictva z doby studené války. Plavidla byla určena zejména pro pobřežní hlídkování. Ze služby byly vyřazeny na počátku 90. let.
Projekt 35 / třída Mirka | |
---|---|
Fregata projektu 35 | |
Obecné informace | |
Uživatelé | Sovětské námořnictvo |
Typ | fregata |
Lodě | 9 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | Projekt 159 (Petya) |
Nástupce | Projekt 1159 (Koni) |
Technické údaje Projekt 35 (Mirka I) | |
Výtlak | 960 t (standardní) 1040 t (plný) |
Délka | 82 m |
Šířka | 9,3 m |
Pohon | 2 plynové turbíny |
Rychlost | 32 uzlů |
Posádka | 96 |
Výzbroj | 4× 76mm kanón (2×2) 4× RBU-6000 (4×1) 5× 406mm torpédomet (1×5) 1 skluzavka |
Technické údaje Projekt 35M (Mirka II) | |
Výzbroj | 4× 76mm kanón (2×2) 2× RBU-6000 (2×1) 10× 406mm torpédomet (2×5) |
Stavba
V letech 1961–1967 bylo v Kaliningradu pro sovětské námořnictvo postaveno celkem devět jednotek této třídy.
Konstrukce
Stavěny byly dvě základní verze Projekt 35 (v kódu NATO Mirka I) a Projekt 35M (Mirka II). Lišily se skladbou protiponorkové výzbroje.
Výzbroj projektu 35 tvořily dvě dvojhlavňové věže se 76mm kanóny AK-726, jeden pětihlavňový 406mm torpédomet PTA-40 pro torpéda SET-40 a čtyři raketové vrhače hlubinných pum RBU-6000. Verze projekt 35M měla pouze dva raketové vrhače RBU-6000 a naopak nesla dvojnásobný počet torpédometů. Pohonný systém tvořily dvě plynové turbíny a pomocný dieselový motor. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.
Literatura
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 35 na Wikimedia Commons