Projekt 159

Projekt 159 (v kódu NATO třída Petya) byla třída protiponorkových fregat sovětského námořnictva z doby studené války. Fregaty byly exportovány sovětským spojencům či je po rozpadu SSSR získaly nástupnické státy – deset získala Indie, pět Vietnam, dvě Sýrie, dvě Etiopie, dále jednu Ázerbájdžán a dvě Ukrajina. Část fregat je stále v aktivní službě.

Projekt 159 / třída Petya
Fregata projektu 159A
Obecné informace
UživateléSovětské námořnictvo
Syrské námořnictvo
Ukrajinské námořnictvo
Vietnamské námořnictvo
Indické námořnictvo
Etiopie
Ázerbájdžán
Typfregata
Lodě54
Osudaktivní
PředchůdceProjekt 50 (Riga)
NástupceProjekt 35 (Mirka)
Technické údaje Projekt 159 (Petya I)
Výtlak900 t (standardní)
1040 t (plný)
Délka81,8 m
Šířka9,2 m
Ponor2,7 m
Pohon2 plynové turbíny
Rychlost32 uzlů
Posádka96
Výzbroj4× 76mm kanón (2×2)
RBU-2500 (4×1)
5× 406mm torpédomet (1×5)
22 min
Technické údaje Projekt 159A (Petya II)
Výzbroj4× 76mm kanón (2×2)
RBU-6000 (2×1)
10× 406mm torpédomet (2×5)

Stavba

V letech 1961–1977 bylo pro sovětské námořnictvo postaveno celkem 37 jednotek této třídy, přičemž dalších 17 bylo vyrobeno na export. V Kaliningradu bylo postaveno 22 jednotek a v Chabarovsku dalších 32.

Konstrukce

Stavěny byly dvě základní verze Projekt 159 (v kódu NATO Petya I) a Projekt 159A (Petya II), lišící se složením protiponorkové výzbroje. Exportní fregaty byly označeny 159AE (Petya III).

Výzbroj projektu 159 tvořily dvě dvojhlavňové věže se 76mm kanóny AK-726, jeden pětihlavňový 406mm torpédomet PTA-40 pro torpéda SET-40 a čtyři raketové vrhače hlubinných pum RBU-2500. Verze projekt 159A měla dva raketové vrhače novějšího typu RBU-6000 a naopak nesla dvojnásobný počet torpédometů.

Pohonný systém tvořily dvě plynové turbíny a pomocný dieselový motor. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.