Projekt 1134

Projekt 1134 Berkut (v kódu NATO třída Kresta I) byla třída raketových křižníků sovětského námořnictva z doby studené války. Šlo o v pořadí druhou třídu sovětských raketových křižníků (předcházela jim Projekt 58 (Kynda)) a celkově třetí poválečnou třídu sovětských křižníků (jako první byla stavěna konvenční Projekt 68bis (Sverdlov)). Čtveřice lodí třídy Kresta I byla koncipována pro boj s hladinovými válečnými loďmi. U následujícího Projektu 1134A (Kresta II) byl daleko větší důraz kladen na ničení ponorek.

Projekt 1134 / Třída Kresta I
Viceadmiral Drozd
Obecné informace
Uživatelé Sovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Typkřižník
Lodě4
Osudvyřazeny
PředchůdceProjekt 58 (Kynda)
NástupceProjekt 1134A (Kresta II)
Technické údaje projekt 1134[1]
Výtlak5340 t (standardní)
7170 t (plný)
Délka156,2 m
Šířka16,8 m
Ponor5,6 m
Pohon2 turbíny, 4 kotle
92 000 hp
Rychlost34 uzlů
Dosah5000 nám. mil při 18 uzlech
Posádka312
VýzbrojP-35 (2×2)
M-1 Volna (2×2, 44 střel)
4× 57mm kanón (2×2)
RBU-6000 (2×1)
RBU-1000 (2×1)
10× 533mm torpédomet (2×5)
Letadla1× vrtulník Kamov Ka-25B

Stavba

Celkem byly v letech 1964–1969 postaveny čtyři jednotky této třídy. Jejich stavbu provedla loděnice v Leningradu.[1]

Jednotky projektu 1134:[1]

JménoZaložení kýluSpuštěnaVstup do službyStatus
Admiral Zozulja196417. října 19658. října 1967Vyřazen 1994.
Vladivostok19641. srpna 19661. srpna 1969Vyřazen 1991.
Viceadmiral Drozd196518. listopadu 196627. prosince 1968Vyřazen 1990.
Sevastopol196628. dubna 196725. září 1969Vyřazen 1989.

Konstrukce

Křižník třídy Kresta I
Viceadmiral Drozd

Lodím dominoval rozměrný hlavní stožár pyramidového tvaru, na kterém byly umístěny antény elektronických systémů. Před ním se nacházel velitelský můstek a za ním jediný komín lodi.

Na přídi byly vedle sebe instalovány dva dvanáctihlavňové salvové vrhače hlubinných pum RBU-6000 Smerč-2 o dostřelu 6 km. Za nimi bylo dvojité odpalovací zařízení protiletadlových řízených střel M-1 Volna (v kódu NATO SA-N-1). Druhé se nacházelo před hangárem. Neseno bylo celkem 44 střel. Po stranách můstku byly umístěny dva dvojité odpalovací kontejnery protilodních střel P-35 (v kódu NATO SS-N-3b) s dosahem 450 km.[2] S jejich naváděním pomáhal také palubní vrtulník Kamov Ka-25B, který měl startovací plošinu a hangár na zádi křižníku.

Za komínem byly dva pětihlavňové 533mm torpédomety, za kterými se nacházely dvě dvoudělové věže s kanóny ráže 57 mm AK-725. Po stranách hangáru byly dva vrhače hlubinných pum RBU-1000 Smerč-3 o dosahu 1 km.

Křižník Viceadmiral Drozd a Admiral Zozulja byly během služby vyzbrojeny čtyřmi systémi AK-630 nesoucími 30mm rotační kanón.[1]

Pohonný systém měl výkon 92 000 hp. Tvořily jej parní turbíny TV-12 a čtyři kotle KVN-98/64. Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů. Dosah byl 5000 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.[1]

Odkazy

Reference

  1. ADMIRAL ZOZULIA large ASW ships (project 1134) (1967 - 1969) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
  2. P-35 / S-35 Progress - SS-N-3 SEPAL / SHADDOCK [online]. Globalsecurity.org [cit. 2018-05-27]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • PEJČOCH, Ivo. Raketové křižníky třídy Kresta. HPM. 1993, roč. III, čís. 3, s. 24–25. ISSN 1210-1427.

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Projekt 1134 na Wikimedia Commons
  • Project 1134 Berkut Kresta I / Project 1134A Berkut-A Kresta II / Guided Missile Cruiser [online]. Globalsecurity.org [cit. 2018-05-29]. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.