Prohození hodnot XORem

Prohození hodnot XORem je v programování jedním z algoritmů, kterými lze dosáhnout prohození hodnot dvou proměnných bez použití pomocné dočasné proměnné. Používá k tomu bitovou operaci úplné disjunkce.

Příklad prohození dvou půlslabik bez pomocné proměnné pomocí XORu

Algoritmus

Algoritmus se skládá ze tří kroků, přičemž všechny využívají operaci XOR:

X := X xor Y
Y := Y xor X
X := X xor Y

Jednotlivé řádky obvykle přímo odpovídají instrukcím jazyka symbolických adres respektive přímo strojovým instrukcím. Následující příklad uvádí instrukce na platformách IBM System/370 a x86:

PseudokódIBM System/370x86
X := X XOR YXR R1,R2xor eax, ebx
Y := Y XOR XXR R2,R1xor ebx, eax
X := X XOR YXR R1,R2xor eax, ebx

Pro funkčnost algoritmu je zásadní, aby jeho vstupem nebylo dvakrát stejné umístění. Protože totiž pro každé x je výsledek operace x XOR x nulový, bylo by hned v prvním kroku toto umístění vynulováno a tím jeho hodnota ztracena.

Důkaz správnosti

Správnost algoritmu je odvozena z toho, že binární operace XOR (značená ) na bitových řetězcích pevné délky splňuje následující čtyři vlastnosti:

  • L1. Komutativitu:
  • L2. Asociativitu:
  • L3. Existenci neutrálního prvku: existuje prvek, značený 0, pro který platí pro každé
  • L4. Každý prvek je sám sobě inverzním: pro každé , .
Krok Operace Registr 1 Registr 2 Redukce dle vlastnosti
0Úvodní hodnota
1R1 := R1 XOR R2
2R2 := R1 XOR R2

L2
L4
L3
3R1 := R1 XOR R2



L1
L2
L4
L1
L3

Varianty

Podobný algoritmus lze realizovat pomocí sčítání a odčítání:

 void addSwap (unsigned int *x, unsigned int *y)
 {
     if (x != y) {
         *x = *x + *y;
         *y = *x - *y;
         *x = *x - *y;
     }
 }

Jeho správnost je ale závislá na tom, že nedojde k celočíselnému přetečení. Je-li například práce na celých číslech realizována s podporou libovolné přesnosti nebo v rámci modulární aritmetiky, algoritmus funguje. Například v rámci jazyka C tento algoritmus funguje, neboť sčítání a odčítání dle standardu odpovídá operacím v cyklické grupě , kde je počet bitů.

Vzhledem k dodatečnému požadavku na vlastnosti sčítání je tato varianta používána ještě méně než varianta základní.

Výhody a nevýhody

Nevýhody:

  • Je-li v daném kontextu dost volných registrů procesoru, pak bude prohození hodnot pomocí nějakého volného pravděpodobně rychlejší
  • Moderní počítačové architektury často využívají překrývané zpracování strojových instrukcí. To umí rychle zpracovávat kód, ve kterém zpracování instrukce nezávisí na výsledku instrukcí těsně předcházejících. V tomto algoritmu na sebe všechny tři instrukce bezprostředně navazují, takže překrývané zpracování nemůže být využito a procesor je bude zpracovávat pomalu postupně.
  • Pro programátora, který postup nezná, se jedná o obtížně pochopitelný trik, jehož prokouknutí ho při studování kódu zbytečně zdrží.

Výhody:

  • Instrukce XOR má na některých architekturách úsporné kódování (tedy využití algoritmu může šetřit instrukční cache)
  • V rámci části kódu náročné na volné registry může mít ušetření pomocného registru zásadní dopady na výkon.
  • Na jednočipových počítačích a jiných malých platformách může mít smysl i ušetření pomocné operační paměti

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku XOR swap algorithm na anglické Wikipedii.

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.