Probiotikum

Probiotikum je živý organismus přidávaný do potravin či krmiv, který má příznivě ovlivnit zdraví konzumenta zlepšením rovnováhy jeho střevní mikroflóry. Evropský úřad pro bezpečnost potravin ale nenalezl příčinný vztah probiotik ke zdraví.[1] Účinky mohou však být i negativní.[2] Typickým příkladem funkční potraviny obsahující probiotikum je jogurt. Za nejčastější probiotika jsou považovány mléčné bakterie rodů Lactobacillus (L. acidophilus, L. racemosus  L. casei,  L. delbrueckii);  Bifidobacterium (B. bifidum, B. breve, B. infantis, B. lactis, B. longum); Streptococcus (Lactococcus) lactis, Streptococcus thermophilus, Leuconostoc cremoris, kvasinky Torulopsis kefir, Torulopsis sphaerica nebo Saccharomyces fragilis. Někteří autoři rozšiřují toto základní pojetí probiotika nejen na organismus, ale též na mrtvé části mikrobiálních buněk. Funkce probiotik začala být poprvé vnímána v roce 1908 I. I. Mečnikovem, nositelem Nobelovy ceny za fyziologii, který poprvé popsal imunomodulační funkci střevních a žaludečních bakteriálních kolonií. V současné době je vědecký zájem o probiotika na vzestupu,[zdroj?] a to zejména v souvislosti s jevem antibiotické rezistence a díky příklonům k podpůrným a obecně profylaktickým léčebným metodám.

Pasivní probiotika

Probiotické kultury, fungující především na bázi mléčných bakterií rodu Lactobacillus. Klasickým příkladem je většina kysaných mléčných výrobků nebo výrobků obsahujících mléčné kultury. Probiotikum může v kombinaci s prebiotiky (které se však předpokládají být běžnou součástí vyvážené stravy) krátkodobě zlepšit prostředí uvnitř žaludku a střev, jejich rezistence je však vůči prostředí uvnitř žaludku a střev minimální, a proto jim není umožněná replikace a tedy ani výraznější zásah do přirozených metabolických procesů organismu. Přestože jejich funkce bývá vyzdvihována především farmaceutickými společnostmi, jejich reálný efekt je sporný. Některé nezávislé studie například ukazují, že se konzumací těchto potravin téměř mikroflóra nemění.[3]

Aktivní probiotika

Probiotické kultury, které jsou schopny výrazněji ovlivňovat přirozené metabolické procesy organismu, a to nejčastěji v interakci s prebiotiky a součinnosti různých druhů probiotik. Klasickým příkladem aktivního probiotika jsou bakterie Enterococcus faecium nebo Streptococcus thermophilus  v kombinaci s laktobacily a prebiotiky.

Aktivním probiotikům se připisuje schopnost:

  • Podporovat přirozený metabolismus
  • Podporovat imunitu
  • Napomáhat hojení
  • Blokovat nežádoucí enzymatické projevy
  • Zabraňovat tvorbě toxických látek

Aktivní probiotika je možné dále dělit:

Imunomodulační probiotika (Probiotika podporující imunomodulační procesy)

Probiotika schopná výrazněji podpořit imunomodulační metabolické procesy organismů. Podléhají však prostředí uvnitř žaludku a střev a nejsou schopna trvale kolonizovat zažívací trakt.

Probiotika se schopností sebereplikace

Probiotika částečně rezistentní nebo rezistentní, která odolávají vlivu prostředí uvnitř žaludku a střev a jsou schopna toto prostředí kolonizovat.

Imunomodulační probiotika se schopností replikace

Probiotika schopná svým působením výrazněji podpořit imunomodulační metabolické procesy organismů. Kolonizují prostředí uvnitř žaludku a střev a v laboratorních podmínkách vykazují teoretickou schopnost doživotní replikace vlastních kmenů. Jejich význam je vyzdvihován především v otázce antibiotické rezistence a holistické medicíny, je také zkoumán jejich vliv na léčbu v případě onkologických onemocnění. Za nejvýznamnější součinná imunomodulační probiotika se schopností replikace lze považovat rody Lactobacillus, Bifidobacterium a bakterie Enterococcus faecium a Streptococcus thermophilus.

Vybrané probiotické potraviny
  • acidofilní mléko
  • jogurt
  • kefír

Související články

Reference
  1. TURCK, Dominique; CASTENMILLER, Jacqueline; DE HENAUW, Stefaan; HIRSCH‐ERNST, Karen Ildico; KEARNEY, John; KNUTSEN, Helle Katrine; MACIUK, Alexandre. Nutrimune and immune defence against pathogens in the gastrointestinal and upper respiratory tracts: evaluation of a health claim pursuant to Article 14 of Regulation (EC) No 1924/2006. EFSA Journal [online]. 2019-04 [cit. 2021-03-01]. Roč. 17, čís. 4. Dostupné online. DOI 10.2903/j.efsa.2019.5656. (anglicky)
  2. PAZDERA, Josef. Bereme je na průjem, zácpu, nadýmání a mnohdy jen tak, preventivně. osel.cz [online]. 2019-03-31 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online.
  3. GREGOROVÁ, Dagmar. Probiotika střevní mikroflóru neovlivňují. osel.cz [online]. 2011-10-28 [cit. 2021-03-01]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.