Historický pramen

Historickým pramenem se nazývá primární zdroj informací v historickém bádání. Každý pozůstatek lidské činnosti, který podává relevantní informaci o lidské minulosti, lze využít jako historický pramen. Zvláštní důležitost mají písemné historické dokumenty, jejichž výskyt zahajuje tzv. historické období (aktéři dějin vystupují z anonymity). Nepísemným pramenem se může stát např. archeologický nález, historický obraz známého města nebo třeba filmový záznam politické události.

Historická práce spočívá ve vyhledávání (rešerši) pramenů, jejich analýze a kritice (tj. rozbor a hodnocení jejich důležitosti (relevance), hodnověrnosti, srovnávání s dalšími prameny atd.), interpretaci (výklad zjištěných informací) a zpracování zjištěných poznatků v širších souvislostech.

Rozdělení historických pramenů

Prameny je možné rozdělit podle několika hledisek: dle původu pramene (památky, pozůstatky a tradice, prameny), dle formálních znaků (písemné, nepsané, ústní), dle informační struktury (bezprostřední, zprostředkované), dle typu (písemné, hmotné, etnografické, ústní, lingvistické, fonografické, filmové a fotografické) a konečně dle obsahu (ergotechnické – ekonomika, sociotechnické – společnost, psychotechnické – vědomí, tradice).

Písemné prameny

Nepsané prameny
  • hmotné prameny: kosterní pozůstatky, výtvory lidské práce
  • obrazové prameny: kresby, kartografické materiály
  • audiovizuální prameny: rozličná záznamová média

Ústní prameny
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.