Preonová hvězda
Preonová hvězda by měl být hyperhustý objekt, složený z hypotetických subelementárních částic zvaných preony, z kterých by se měly skládat jak kvarky (spojující se v hadrony), tak leptony (jako elektron, mion, tauon a jejich neutrina). Existence preonových hvězd (stejně jako samotných preonů) je pouze hypotetická; na rozdíl od např. kvarkových hvězd jsme žádný objekt, který by odpovídal modelu preonové hvězdy, nezpozorovali.
Preony
Preony by měly být další vrstvou hmoty, fundamentálnější než kvarky. Teorie preonů evokuje základní filozoficko-vědeckou otázku, zda by šlo svět „rozdrobovat“ do nekonečna na stále menší a elementárnější části. Jestli ano, byly by k tomu třeba stále větší energie. Dnešní urychlovače nedokáží vyprodukovat více než řádově několik stovek GeV (gigaelektronvoltů), proto existenci preonů zatím nelze prokázat; určitý pokrok by měl nastat se zařízením Large Hadron Collider.
Souvislost s temnou hmotou
Preonové hvězdy by mohly vysvětlit složení neznámé masy známé jako temná hmota, která tvoří 27 % hmotnosti vesmíru. Ačkoli samotnou existenci preonů dokázat nelze, preonové hvězdy by šlo detekovat díky efektu gravitační čočky nebo díky emisi tvrdých gama paprsků.
Hustota a vznik
Preonové hvězdy mají hustotu výrazně překonávající hustotu atomového jádra, tedy řádově 1017 kg·m−3. S takovou hustotou by se hmota odpovídající Zemi vešla do objemu koule o průměru 5 m. Mechanismus vzniku preonových hvězd je nejasný; vhodné podmínky mohl nastolit Velký třesk, kdy existovaly energie dovolující výskyt samostatných preonů a jejich vázání jinou silou než tou, která je obvykle drží v kvarcích a leptonech (dost možná to bude páté silové pole), a sice gravitací. Preonová hvězda by také mohla vzniknout při explozi supernovy jako pozůstatek mimořádně těžkého hvězdného jádra. Dal by se tedy předpokládat výskyt následujících objektů vzniklých jako pozůstatek supernovy.