Praga E-117

Ing. Jaroslav Šlechta z letadlového oddělení Praga společnosti Českomoravská Kolben-Daněk a.s. Praha-Karlín ještě před vypuknutím druhé světové války pokračoval ve vývoji letounu E-114 Air Baby. Práce na konstrukci byly zahájeny v roce 1935 a v únoru roku 1936 byl zalétán prototyp.[2] Poprvé byl použit svařovaný trup z ocelových trubek potažených plátnem. Odstranil také jednu z mála slabin E-114 a to nepohodlné nastupování do kabiny. Použil boční dveře, což umožnilo snadný nástup, a dokonalejší zasklení krytu kabiny zase výrazně zlepšilo výhled pilotů. Také použil poprvé vztlakové klapky, což zdokonalilo vlastnosti při vzletu a přistání. Byl použit i silnější motor Praga D.[1] Letoun byl imatrikulován na OK-PGH v srpnu 1938.[3] Letoun byl představen světové veřejnosti ostrým startem při letu státy Malé dohody v létě 1938.

Bombardováním libeňského areálu ČKD koncem války (25. března 1945) byl zničen archiv s výkresovou a výrobní dokumentací letadel Praga, takže při poválečné obnově výroby byla řada částí E-117 vyvíjena znovu a částečně se od předválečné verze lišila.

Po válce byly postaveny 3 prototypy, ale ani v tomto čase k zahájení sériové výroby nedošlo. Dva letouny měly dále vylepšený motor Praga D o výkonu 75 k/55 kW (OK-AFU, - AFL) a třetí prototyp OK-ALM byl osazen motorem Walter Mikron III konstruktéra ing. Bohuslava Šimůnka, vzduchem chlazený čtyřválcový řadový invertní motor s rozvodem OHV o nominálním výkonu 47,8 kW/65 k a vzletovém 51,5 kW/70 k.[4] S tímto motorem dosahoval rychlosti 205 km/h a dolet se zvýšil na 600 kg. Letoun byl lehčí (380 kg) díky nižší hmotnosti motoru Walter Mikron.[5] Letoun nejprve létal se záďovým a potom s příďovým podvozkem.[4]

V červenci 1947 byl model tohoto letounu součástí československé expozice na mezinárodní letecké výstavě v Bruselu.[6] Práce na dalším vývoji E-117 byly ukončeny definitivně v roce 1949, protože po roce 1948 se zhoršily možnosti exportu a v Československu toto letadlo již nezapadalo do nové koncepce výcviku pilotů.[2]

Praga E-117, pohled do kabiny (Letectví, září 1938)

Letadlo je samonosný, hornokřídlý jednoplošník s křídlem uloženým na vrchní straně trupu. Křídlo bylo dělené, celodřevěné konstrukce, dvoupodélníkové. Oboustranně bylo zadýhované a jeho obě poloviny byly zavěšeny na kovové kostře trupu. Letoun byl opatřen přistávacími klapkami, řízenými od pilota. Letadlo Praga E 117 dík své značné aerodynamické jemnosti a malému zatížení na plochu mělo dobré letové vlastnosti.[7]

Trup byl svařen z ocelových trubek a potažen plátnem. V prostoru kabiny byl kryt dýhou. Ačkoliv byl trup značně široký, měl příznivý aerodynamický tvar. Sedadla v kabině byla uspořádána vedle sebe a upravena pro použití padáků na zádech. Za pilotním prostorem byl prostor pro zavazadla. Řízení bylo zdvojené, při čemž pravé bylo snadno demontovatelné. Ocasní plochy byly rovněž svařeny z ocelových trubek a potaženy plátnem. Kýlová plocha byla provedena vcelku s trupem. Směrové kormidlo bylo aerodynamicky vyváženo. Stabilizační plocha byla upevněna na trupu dvěma závěsy a vyztužena dvěma profilovými vzpěrami z ocelových trubek.[8]

Do letadla byl zamontován čtyřválcový, vzduchem chlazený motor Praga D 60/80 ks. Motor poháněl dřevěnou, dvoukřídlou vrtuli, která byla bandážována plátnem. Spádová palivová nádrž byla umístěna v horní části trupu ve značné vzdálenosti motoru. Olejová nádrž, objemu asi 8 litru byla umístěna přímo v motorové skřínce. Nebylo tedy nutné olejové potrubí.[7]

Nízký podvozek značného rozchodu byl složen ze dvou kývavých polonáprav, jejichž ramena zasahovala do trupu, odkud byl odpérován pomocí uzavřených gumových provazců. Kola vlastní konstrukce Praga byla odlita z elektronu a zakryta profilovanými kryty. Ostruha byla opatřena tlumičem z pryžových prstenců a zakončena ostruhovým kolečkem.[9]

U poválečného provedení byl trup potažen v kombinaci duralu a plátna. Duralové plechy byly použity i na opláštění motoru. Variantně byl zkoušen podvozek s novým uspořádáním a použitím příďového kola bez dřívější záďové ostruhy. Hlavní podvozek byl posunut dozadu a do přední části trupu bylo instalováno příďové kolo.[9]

Letecký motor Praga D (1946)

Hned při svém prvním nasazení letoun dosáhl vítězství, v letu státy Malé dohody Československem, Rumunskem a Jugoslávií v kategorii I.A s převahou zvítězilo nové letadlo Praga E 117. Posádka Krč-Stehlík z Moravskoslezského aeroklubu dosáhla rychlosti 190,74 km/h.[1]

Údaje pro předválečný-poválečný letoun E-117 dle[1][4][10]