Povalový strop

Povalový strop představuje nejstarší známý typ stropu a je doložen už ve středověku.[1][2] Široce se uplatňoval ještě v průběhu 19. století.[3]

Základní typ povalového stropu je tvořen nehraněnými povaly kladenými ve směru podélné osy stavby. Může být plochý, nebo klenutý - pak tvoří roubenou valenou klenbu.[1] Někdy se na stavbu stropu používaly stejné povaly, které byly použity na roubení stěn. Přechod stěn do stropu byl pak zcela plynulý.[3] Povaly byly ve stropě typicky šikmo propojeny dřevěnými klíny.[2] U nejstarších typů povalových stropů je oporou jediný stropní trám. Až v 18. století se začalo objevovat stropních trámů více (např. dva nebo tři, dle velikosti prostoru).[3]

Další typem je strop z půlených povalů, a to buď kladených oblinou dolů (pak není z prostoru světnice k rozeznání od tradičního povalového stropu), nebo kladených dolů štípanou plochou.[3]

Nejkomplexnější variantou jsou stropy z trojstranně hraněných povalů, tzv. tiplové stropy. Ty začaly vznikat až v průběhu 19. století.[3]

Za povalový strop se považuje i strop konstruovaný z tenkých dřevěných tyčí omotaných povřísly namočenými do hliněné kaše a dále omítnutý.[3]

Z důvodů tepelné a protipožární izolace byly mezery mezi povaly vyplňovány mechovou vycpávkou a strop překrýván hliněnou mazaninou.[1]