Postmoderní výtvarné umění

Postmoderní výtvarné umění je zastřešující termín pro řadu uměleckých výtvarných směrů druhé poloviny 20. století, které zpochybnily některé ideje modernismu a avantgardy, ale zároveň se nevrátily k postupům předmoderního umění, ba na některé směry avantgardy zjevně navazují (zejm. dadaismus a surrealismus). Za první postmoderní směry (někdy jen předchůdce postmoderny) jsou označovány pop art a minimalismus. Debata se vede o příslušnosti abstraktního expresionismu k postmoderně (lze ho vnímat i jako pozdní modernismus). Typicky je postmoderní umění spojováno s konceptualismem, performačním uměním, instalačním uměním, videoartem, land artem, digitálním uměním, op-artem či body artem. Ke klíčovým skupinám a hnutím patří Fluxus, Arte povera, postminimalismus nebo vídeňský akcionismus. Na pop art navázal lowbrow, který má též blízko k "lidovému" graffiti. Častým termínem spojovaným s postmoderním uměním je francouzské slovo "brikoláž", jež by se dalo přeložit jako kutilství. Odkazuje k typickému postupu postmodernistů: využití obyčejných předmětů a jejich segmentů, často ve fázi odpadu, k seskládání uměleckého díla. Podobným termínem je "apropriace", přivlastnění - umělec něco vyrve reálnému světu, často nepřátelskému, a zakomponováním do uměleckého díla si to přivlastní a ovládne to (čímž dosáhne opaku odcizení). K rysům postmoderního umění též patří setření rozdílů mezi vysokou a nízkou (populární) kulturou a stejně tak mezi civilizačním a "primitivním" uměním. Typickým způsobem prezentace tvorby je happening (často sám happening je tvorbou samotnou i dílem samotným).

Instalace Barbary Krugerové Belief+Doubt z roku 2012