Poslední pistolník na Západě

Když Barta pronásleduje zlý pes, uchýlí se na zahradu domu bývalého herce z westernů Bucka McCoye. Poté, co Buck ukáže Bartovi trik, jak psa uklidnit, začne ho Bart uctívat jako hrdinu. Homer se samozřejmě dozví o Bartově novém idolu a požaduje, aby místo něj uctíval jeho.

Aby pomohl oživit Buckovu kariéru, dohodí mu Bart práci v show Šáši Krustyho. Buck se však před vystoupením opije a udělá ze sebe hlupáka, což vyvrcholí tím, že Krustyho v přímém přenosu postřelí. Když Marge a Homer vidí, jak je Bart zdrcený, pomohou Buckovi překonat jeho alkoholismus tím, že mu uklidí dům a přihlásí ho do skupiny anonymních alkoholiků. Přestože Buck dělá pokroky, nepodaří se mu obnovit Bartovu úctu k hrdinům.

Když Homer vidí ve zprávách reportáž o loupeži ve Springfieldské bance, přesvědčí Bucka, aby loupež překazil a stal se hrdinou. Buck bankovní lupiče zkrotí a Bart ho opět prohlásí za hrdinu. Když epizoda končí, Barta opět pronásleduje zlý pes.

Scénář k dílu napsal John Swartzwelder a režíroval jej Bob Anderson. Poprvé byl odvysílán 24. února 2002 na stanici Fox ve Spojených státech.[1]

Anglický název epizody je slovní hříčkou založenou na termínu „nejrychlejší zbraň na západě“. Scéna v dílu ukazuje McCoye, který se uchází o místo v show Šáši Krustyho. Aby McCoy předvedl své schopnosti, střelí Krustyho kartonový výřez do rozkroku. Scéna je odkazem na incident v pořadu The Tonight Show Starring Johnny Carson, v němž Ed Ames při předvádění hodu tomahavkem zasáhl figurínu do rozkroku. Carsona lze také vidět v jednom z klipů před Krustyho vystoupením v dílu,[1] spolu s básníkem Robertem Frostem. Vnitřek McCoyova domu volně vychází z interiéru domu Willa Rogerse ve Will Rogers State Historic Park.[2] McTrigger, poslední televizní seriál, ve kterém McCoy hrál, je parodií na americké televizní policejní drama McCloud, ve kterém Weaver hrál hlavní roli; McCoy tvrdí, že seriál byl nakonec přetvořen na Room 222. V jedné scéně Homer ukazuje Bartovi plakát, na kterém je oblečen jako Farrah Fawcettová na svém ikonickém plakátu v červených plavkách.[1]

V původním americkém vysílání 24. února 2002 se díl spolu s reprízou seriálu Malcolm in the Middle dostal na druhé místo v žebříčku dospělých ve věku 18–49 let. Podle agentury Nielsen Media Research získala epizoda rating 5,9, což znamená, že ji vidělo 5,9 % populace ve zmíněné demografické skupině. Dne 24. srpna 2010 byla epizoda uvedena jako součást DVD a Blu-ray setu The Simpsons: The Thirteenth Season.[3]

Po odvysílání v televizi se díl setkal s mnoha negativními ohlasy od fanoušků Simpsonových. Zaměstnanci Simpsonových – kteří jsou podle Jeana náchylní ke kritice – byli překvapeni množstvím pohrdání, jež fanoušci epizodě projevili. Jean, který epizodu považoval za „skvělou“, v komentáři na DVD k epizodě uvedl, že nikdy „nedokázal přijít na to“, proč se epizoda fanouškům nelíbila, a spekuloval, že vzhledem k tomu, že westerny nejsou od 60. let populární, „je (fanoušky Simpsonových) prostě vůbec nezajímají“.[1]

Po vydání 13. řady Simpsonových na DVD byly recenze na díl smíšené.

Jennifer Malkowski z DVD Verdict se vyjádřila negativně a označila epizodu za „nemehlo“ a uvedla, že je „strašlivě řídká“. Kritizovala i její premisu jako „línou“.[4]

Premisu kritizoval i Nate Boss z Project:Blu, který napsal, že díl je spíše „jen pár vtipů nahozených dohromady“ než ucelený příběh.[5]

Casey Broadwater napsal pro Blu-ray.com, že epizoda je „prostě nudná“.[6]

Colin Jacobson z DVD Movie Guide však epizodu pochválil a uvedl, že „nabízí dobrou zábavu“, a i když díl nebyl „brilantní“, celkově se jednalo o „příjemný zážitek“.[7]

Pozitivně díl zrecenzoval rovněž Ron Martin ze serveru 411Mania, který jej označil za „jednu z nejlepších epizod řady“.[8]