Poplze (hradiště)

Nejstarší archeologické nálezy pochází z období starého paleolitu. Neolitické osídlení je zastoupeno ojedinělými nálezy broušených kamenných nástrojů, které mohou souviset s některými nedatovanými objekty na lokalitě, ale může jít také jen o náhodně ztracené předměty. Eneolitickou kulturu nálevkovitých pohárů zastupuje nález jediného střepu a podobně jeden zdobený střep pochází z období kultury kulovitých amfor. Osídlení v mladším a pozdním eneolitu dokládají hrobové nálezy, které patří kultuře se šňůrovou keramikou a protoúnětické kultuře.[1]

Lid únětické kultury lokalitu osídlil během střední doby bronzové, do jejíhož přelomu s pozdní dobou bronzovou spadá období nejintenzivnějšího osídlení. Z této doby pochází nálezy mohylovo-knovízské kultury a v menší míře také štítarské kultury. Po ní už místo osídleno nebylo, ale jeden nalezený hrob pochází také ze starší doby římské.[1]

Terasy na jižním okraji vrcholové plošiny

Hradiště se nacházelo na návrší zvaném Vinička. Celý areál měří asi sedm hektarů, ale původně opevněná plocha má rozlohu okolo tří hektarů.[2] Viditelné stopy opevnění zcela zanikly, ale při výstavbě vodovodu v roce 1962 byl odkryt čtrnáct metrů široký a 2,2 metru hluboký příkop, na jehož vnitřní straně byly zachyceny kůlové jámy, které mohou být pozůstatkem palisády nebo nějaké složitější hradby. Podle nalezené keramiky byl příkop vyhlouben nejspíše v období knovízské kultury.[3]