Pontiac Trans Sport

Trans Sport a jeho sourozenci byly vyrobeny General Motors jakožto konkurence minivanům od Chrysleru. Větší vozy Chevrolet Astro a GMC Safari patřily do jiné kategorie a tudíž oslovovaly i jiné zákazníky a prodejům populárních Chryslerů příliš neubližovaly.

Pontiac Trans Sport (koncept z roku 1986)

Koncept Trans Sportu, poprvé ukázán veřejnosti v roce 1986, byl velmi dobře přijat. Měl velmi futuristický design s rozsáhlým použitím skla, odnímatelná sedadla s vestavěnými stereo reproduktory, zadní dveře ve stylu "racčích křídel" a vestavěný Nintendo Entertainment System.

Díky vřelému přijetí konceptu se GM rozhodlo vůz převést do sériový podoby pro rok 1987. Nicméně, jak to u konceptů často bývá, design a většina funkcí prezentovaných na konceptu se do sériové výrovy nedostaly. Racčí křídla byly příliš drahé na výrobu a pravděpodobně by se nedaly otevřít v běžných garážích. Skleněná střecha byla příliš těžká a příliš drahá, takže sériové vozidlo mělo pouze lesklé černě lakované panely na střeše připomínající střechu z konceptu.

Chevrolet a Oldsmobile také dostaly své verze minivanů založených na Trans Sportu s cílem pokrýt co nejširší spektrum potenciálních zákazníků. Chevrolet Lumina APV měla být cenově dostupná verze, Trans Sport měla být verze sportovní a Oldsmobile Silhouette měl sloužit jako prémiová verze minivanu. Trans Sport, Lumina APV a Silhouette se začaly vyrábět v prosinci 1989 jako vozy modelového roku 1990.

Trans Sport přezdívaný "vysavač".

V době kdy byli Pontiac Trans Sport a jeho sourozenci navrhováni se nikdo nesnažil vytvořit elegantní nebo sportovní minivan a GM myslelo, že to představuje potenciálně velký segment trhu, který ve třídě minivanů nezastupuje ani Chrysler. Proto své minivany stylizoval mnohem nižší a uhlazenější než kterákoli z konkurenčních značek na trhu. Extrémně velké, dlouhé a šikmé čelní sklo a výsledná dlouhá vzdálenost k spodku čelního skla z pozice sedadla řidiče způsobovala nepříjemný zážitek z jízdy, dokud si člověk na tyto neobvyklé proporce nezvykl. Automobilové časopisy pokřtily nové minivany jako "dustbusters" - ruční vysavače - které s minivany sdílí podobný boční profil. Kritici odsoudili vozidlo jako jeden z nejošklivější designů všech dob.[1]

První motor v těchto minivanech byl slabý 3,1 litrový šestiválec, který produkoval pouhých 120 koňských sil (89 kW) a na pohon poměrně těžkých vozů nestačil. V roce 1992 se Trans Sport a jeho sourozenci dočkali 3,8 litrového motoru s výkonem 170 koňských sil (127 kW) za příplatek, který vozy dělal nejsilnějšími a nejlépe ovladatelnými minivany na tehdejším trhu.

V reakci na kritiku designu se Trans Sport a Lumina APV dočkaly roku 1994 faceliftu, při kterém jim byla zkrácena příď o 76 milimetrů.

V Evropě, která si zvykla na elegantní a futuristické minivany díky Renaultu Espace, nebudil design žádné pozdvižení a tržby byly slušné, takže bylo rozhodnuto v Evropě zachovat původní tvar před faceliftem, čehož Pontiac docílil pouze změnou loga na Oldsmobilu Silhouette, který faceliftem neprošel. Na evropském trhu byl taky od roku 1995 dostupný 1,9 litrový dieselový motor s turbem od koncernu PSA, který ale produkoval slabých 90 koní (67 kW).