Pomník Mistra Jana Husa (Plotiště nad Labem)

Socha je vytvořena v nadživotní velikosti a je vytesána z pískovce. Zobrazuje klidnou, hrdou a hubenou postavu se vztyčenou hlavou v dlouhém rouchu, která drží v levé ruce knihu a pravou má přitisknutou k srdci. Kvádrový podstavec ze stejného materiálu nese nápis: „PRAVDA VÍTĚZÍ!“

Pro umístění pomníku bylo vybráno neudržované místo, kde se často zdržovali kočovné společnosti. Vedle toho tam bývaly hnojiště, případně pásly husy i kozy. V roce 1934 sem byla dopravena navážka, došlo k zorání půdy a vyrovnání terénu i následnému oplocení.

Slavnost kladení základního kamene pomníku jako druhá část Husových oslav[1] se konala 14. července 1934 a v jejím rámci byla sehrána divadelní hra "M. Jan Hus před koncilem" a uspořádán průvod, který představoval Husovu cestu na hranici. Při kladení základního kamene výrazně pomáhal smíšený pěvecký sbor místní Volné myšlenky.[2] Slavnostním řečníkem byl poslanec Jaroslav Hynek z Cerekvice u Hořic.

Celkový pohled na pomník

11. srpna 1935 bylo sehráno divadelní představení na přírodním jevišti u Masarykovy obecné školy – Libuňský jemnostpán od Abigail Horákové. Jeho režie se ujal jednatel Sboru pro postavení Husova pomníku František Pišl. Čistý zisk z něj – 1 822,80 Kč – zvýšil jmění spolku tak, že mohlo dojít k vypsání soutěže na návrh pomníku. O Vánocích téhož roku byly vystaveny všechny došlé návrhy.[3]

Samotné odhalení pomníku bylo součástí oslav Mistra Jana Husa, jež pořádal ve dnech 5. a 6. července 1936 pod protektorátem obecního zastupitelstva Sbor pro postavení Husova pomníku v Plotištích.[4] Prvního dne večer se konal sraz účastníků průvodu u Švehlovy lípy před čp. 289, odkud vyšel lampionový průvod s hudbou na hřiště za Masarykovou obecnou školou. Po proslovu odborného učitele Bohuslava Semráda z místní měšťanské školy a dvou smíšených sborech místního sdružení Volné myšlenky byla zapálena hranice, jejíž pálení bylo ukončeno písní „Hranice vzplála“. Nato byla sehrána u Sokola historická hra H. Scharlinga „Mistr Jan Hus“ v režii oficiála Československých státních drah Jana Vyšanského. Druhého dne dopoledne se konal průvod náboženských obcí Církve československé od Švehlovy lípy na hřiště u Masarykovy obecné školy, kde se uskutečnily bohoslužby, při nichž promluvil kutnohorský farář Ferdinand Tichý. Ve 14.00 hodin se konala vlastní slavnost odhalení pomníku.[5] Socha byla přepracována ve vzhledu obličeje, protože podle původního návrhu byl Jan Hus bez vousu a mladického vzezření. Tentokrát šel průvod až z nádvoří mlýna Budína. Po uvítání předsedou sboru Bohumilem Součkem, hostinským z čp. 117 a smíšeném sboru Volné myšlenky pronesl slavnostní řeč senátor Vojta Beneš.[6] Po dalším sboru byl pomník odhalen a předán do obecní ochrany a péče. Následoval projev starosty obce Josefa Šimáka a vlastní odhalení bylo ukončeno státní hymnou.[7] Do základu pomníku byla vložena prsť z Husince od Husova rodného domu a z bojiště u Lipan a pamětní spis.[8] Sbor disponoval částkou 33 163,10 Kč, ze které vydal 10 500 Kč na sochu a kamenické práce.

V roce 2014 byl podle pomníku pojmenován parčík kolem něho. Vznikl tak Park Mistra Jana Husa.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomník Mistra Jana Husa na Wikimedia Commons