Polsko-ruská státní hranice

Polsko-ruská státní hranice představuje severní hranici Polska a jižní hranici Ruska. Hranice není vedena mezi souvislým územím Ruské federace a Polskem, nýbrž s ruskou Kaliningradskou oblastí, která je od území zbytku Ruska oddělena územím Litvy a Běloruska.

Průběh hranice.
Označení ruského území.
Pasová kontrola z ruské strany.
Hranice u města Gołdap.

Průběh hranice

Dlouhá je 232 km a je vedena západo-východním směrem; od Baltského moře (hranice překonává Viselskou kosu a Viselský záliv) až k hranicím s Litvou.

Přesněji hranice vede od trojmezí Polska, Ruska a Litvy východním směrem od hraničního kamene č. 1987 na západ podel obcí Wiżajny, Gołdap, Węgorzewo, Bartoszyce a Braniewo. Přes Vislanský záliv přechází mezi hraničními kameny č. 2417 a 2436 a končí u vesnice Piaski na Viselské kose.

Historie

Polsko a Rusko spolu sdílely hranice od doby, kdy původní Moskevské velkoknížectví ovládla všechna knížectví, která se nacházela mezi ním a Polsko-litevským státem. V letech 1815–1916 vedla hranice (vnitřní hranice uvnitř Ruského carství) po řece Bug.

Ve své současné podobě byla hranice ustanovena v roce 1945 jako součást polsko-sovětské hranice.[1] Vznikla rozdělením východního Pruska na dvě části a její průběh odsouhlasily vítězné mocnosti po druhé světové válce na Postupimské konferenci.[2]

Přesné vytyčení se uskutečnilo v roce 1957, kdy proběhly i drobné úpravy hranice.

Hranice je od roku 2004 externí hranicí Evropské unie a od roku 2007 i externí hranicí Schengenského prostoru. V letech 2012–2016 mohli v rámci tzv. malého pohraničního styku cestovat občané Ruské federace na území Polska i přes to, že by potřebovali pro cestu po celém území EU tzv. Schengenské vízum. V roce 2016 tuto možnost polská vláda jednostranně zrušila.[3][4]

V roce 2016 byly vyměněny sloupy vytyčující hranici.[5]

Hraniční přechody

Silniční

Železniční

Reference
  1. KOCHAŃCZYK, Jan. Polska-Rosja. Chorzów: Videograf, 2014. ISBN 978-83-7835-313-3. S. 205. (polština)
  2. Článek na portálu vesti-kaliningrad.ru (rusky)
  3. Článek na portálu Gazeta Wyborcza (polsky)
  4. Článek na portálu fakt.pl (polsky)
  5. Článek na portálu ruwest.ru (rusky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.