Polní Voděrady

Polní Voděrady je obec v okrese Kolín asi 9 km jihozápadně od Kolína. Žije zde 212[1] obyvatel. V roce 2011 zde bylo evidováno 85 adres.[3]

Polní Voděrady
kostel Navštívení Panny Marie
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0204 513148
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíKolín
Okres (LAU 1)Kolín (CZ0204)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°59′33″ s. š., 15°5′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel212 (2022)[1]
Rozloha4,06 km²
Katastrální územíPolní Voděrady
Nadmořská výška305 m n. m.
PSČ280 02
Počet domů81 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPolní Voděrady 1
280 02 Kolín 2
[email protected]
StarostaJaroslav Musil
Oficiální web: www.polnivoderady.cz
Polní Voděrady
Další údaje
Kód obce513148
Kód části obce29181
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polní Voděrady je také název katastrálního území o rozloze 4,06 km2.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1088 jako majetek vyšehradské kapituly, v roce 1359 jsou vzpomínány jako majetek sázavského kláštera, v jehož držení zůstaly do roku 1547.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[5]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[7]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932

Ve vsi Polní Voděrady (400 obyvatel, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] 3 hostince, krejčí, pekař, povozník, provazník, řezník, 6 obchodů se smíšeným zbožím, sedlář, spořitelní a záložní spolek pro Polní Voděrady, trafika, velkostatek.

21. století

Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce.[11]

Pamětihodnosti
  • Zámek – první světský majitel Voděrad Jan Zikmund Myška ze Žlunic zřejmě postavil někdy po roce 1569 první tvrz, neboť když majetek získal v roce 1677 jeho syn Jaroslav, tvrz byla již obývána. Od roku 1694 se zde střídá několik majitelů, až Voděrady koupil v roce 1642 Jan Burián Slavíkovec ze Slavíkova. Ten nechal podle některých pramenů vystavět západně od poplužního dvora a bývalé tvrze, která později beze stopy zmizela, nový barokní zámek, který je jádrem dnešní stavby. Tento údaj však zpochybňuje stavebně-historický průzkum zámku, který nepotvrdil barokní zdivo (viz dále), takže pravděpodobně byla pouze stará tvrz barokně opravena a i nadále obývána. Po smrti Jana Buriana odkázala jeho manželka panství svému synovi z prvního manželství, Františku Albrechtovi Mauricovi z Mohrenburgu. Jeho potomci v Polních Voděradech sídlili do roku 1736, kdy ho ve veřejné dražbě koupil František Ignác Bukovský z Hustířan. Poté následovalo několik dalších majitelů, až statek v roce 1861 koupil Václav Ignác z Eisensteinu. Pravděpodobně až za tohoto majitele vznikla podle výsledků stavebně-historického průzkumu novostavba dnešního zámku a teprve nyní byla stará tvrz zbořena (dnes není známo přesné místo, kde stála).
  • Kostel Navštívení Panny Marie stojí v dominantní poloze na západním okraji vsi. Byl postaven nejpozději v polovině 14. století na místě románského kostela z 12. století vyšehradskou kapitulou nebo sázavským klášterem (oba jsou střídavě uváděni jako majitelé obce ve 12. až 14. století). V roce 1759 byla zvýšena věž kostela a v letech 1770–1771 byl kostel upraven barokně, uvažuje se o staviteli Františkovi Jedličkovi (?) z Kolína, který však není písemně doložen.
  • Sochy v obci a okolí představovaly zajímavý soubor barokních plastik z 18. století. Dodnes se nejlépe dochovala socha sv. Františka Xaverského na severozápadním okraji vsi u silnice do Kolína (z let 1736–1739) a torzo (bez hlavy) sochy sv. Prokopa na vrcholu Jarolímka asi 1,5 km nad vsí (z roku 1745). V obci se dochoval podstavec sochy sv. Jana Nepomuckého (z roku 1744), zničené v roce 1918.

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 4 km vede silnice II/125 Libice nad Cidlinou - Kolín - Uhlířské Janovice - Vlašim, ve vzdálenosti 4,5 km silnice I/12 Praha - Kutná Hora - Pardubice.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Polní Voděrady-Kouřim/Zásmuky (v pracovních dnech 6 spojů), Kolín-Svojšice-Kouřim (v pracovních dnech 10 spojů, o víkendu 3 spoje) a Kolín-Polní Voděrady-Plaňany-Radim (v pracovních dnech 1 spoj) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Fotogalerie
  • zámek
  • obecní úřad
  • kaple husitské církve
  • náves

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-31.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-05-13.
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1089-1090. (česky a německy)
  11. Usnesení č. 42, Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 6. schůze ze dne 25. dubna 2018 k návrhu na udělení znaků a vlajek. [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.