Podomí

Obecní úřad (2009)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je v moravských zemských deskách uskutečněn zápis o prodeji holštejnského panství, které od Čeňka z Lipé kupuje Vok I. z Holštejna. Podomí se na listině uvádí jako Boda. V majetku pánů z Holštejna byla ves až do roku 1437, kdy panství koupil Hynek z Valdštejna a Židlochovic. V této době po husitských válkách bylo Podomí pusté. V roce 1459 vesnici koupil Půta ze Sovince a Doubravice. V roce 1464 prodal západní polovinu Podomí spolu se Senetářovem, Kotvrdovicemi a pustými vesnicemi Dvorce a Budkovany Smilovi z Loděnice. Tato polovina vsi již nebyla obnovena a postupem času se stala součástí senetářovského katastru.

Východní polovina byla obnovena, v jejím držení se vystřídali Hynek z Popůvek a jeho dcera Markéta, Oldřich Přepický z Rychemberka, Vilém, Jan a Fridrich Dubčanští ze Zdenína, Bernard Drnovský z Drnovic a Vilím Jedovnický ze Želetavy. Roku 1576 získal Podomí majitel Račic Hanuš Haugvic z Biskupic a ves se tak stala natrvalo součástí račického panství. Roku 1580 panství koupil Bernard Petřvaldský z Petřvaldu, ale již jeho synovci Hanušovi bylo roku 1620 zkonfiskováno. Po něm se v držení panství a tedy i Podomí střídala cizí šlechta až do roku 1850, kdy se stala vesnice součástí okresu Vyškov. Součástí obce se stal katastr zaniklé vesnice Hamlíkov, která byla uvedena v roce 1596 jako pustá. Značný hospodářský rozvoj obce v 19. století znamenala textilní manufaktura rodu von den Bruchů, jehož zakladatel Jakob Leonard přišel do Podomí z města Eupen.[3]

První soupis všech obyvatel se uskutečnil roku 1832. Podomí mělo v té době 65 domů, 415 obyvatel – z toho 212 mužů a 203 žen. V roce 1869 se Podomí stalo samosprávnou obcí, roku 1868 byla ve vsi zřízena škola. Roku 1880 došlo ke zřízení četnické stanice. V roce 1888 byla zahájena stavba nové obecné školy a založen také sbor dobrovolných hasičů. Za druhé světové války se stalo Podomí součástí tzv. „Vyškovské střelnice“ a bylo násilně vystěhováno. Nedaleko vesnice byly zbudovány betonové bunkry, které sloužily ke zkouškám při střelbách na pohyblivé cíle. Na konci druhé světové války stál za obcí zničený tank Tiger II, který předtím kryl ústup německých jednotek u Ruprechtova.[4] Po ukončení německé okupace se občané mohli vrátit zpět do svých domovů.

• Zvonice
• Kříž před zvonicí

S obcí jsou spjaty tyto osobnosti:

• Ervín Černý-Křetínský (1911–2001), místní rodák, český lékař a profesor Univerzity Karlovy v Praze. Přeživší ze Sachsenhausenu.
• František Opletal