Podnikatelský akcelerátor

Přestože zájem o startupový ekosystém a s ním související pojmy roste, je překvapivé, že bylo jen několik málo pokusů o formální analýzu konceptu akcelerátorů. Z tohoto a mnoha dalších důvodů pak neexistuje ani akademický konsensus o jeho přesné definici.[1]

Nicméně, stejně jako v případě podnikatelského inkubátoru je důležité stanovit rozdíl mezi podobně zaměřenými institucemi a organizacemi. Proto je třeba správně vymezit pojmy. Je důležité rozlišovat mezi podnikatelským akcelerátorem a technologickým parkem či výzkumným centrem. Technologické parky a výzkumná centra se zaměřují především na větší projekty, za kterými stojí mezinárodní korporace, státy, univerzity apod. Výzkumná centra nenabízí asistenční služby jako jsou mentoring či optimalizace obchodními plánu a zaměřují se především na výzkum a vývoj. Technologické parky sami o sobě tyto služby také nenabízí. Nicméně, některé technologické parky mají vlastní jak inkubátory, tak akcelerátory v jejichž rámci asistenční služby poskytují.

Další rozlišení je třeba udělat mezi podnikatelským akcelerátorem a inkubátorem. Typickým a hlavním rozlišujícím faktorem mezi nimi je jejich rozdílné zaměření. Akcelerátor se zaměřuje na již existující malé či střední společnosti a pomáhá jim s jejich akcelerací skrz nabídku akceleračních asistenčních služeb, kdežto inkubátor se zaměřuje na začínající společnosti v raném stádiu jejich vývoje a pomáhá jím s nastavením základních prvků podniká. Prostředí akcelerátorů také není otevřeno každém, společnosti v něm participující jsou vybírány a panuje v nich velmi konkurenční prostředí.[2]

Podnikatelský akcelerátor je zpravidla zřízen pro akceleraci startupů, nicméně zde existují výjimky, například exportní[3] či korporátní akcelerátory. Za akcelerátor tak považujeme buď soukromou obchodní společnost, státem zřízenou organizaci či organizaci přidruženou k univerzitám či technologickým parkům, které pomáhá již založeným malým a středím společnostem (typicky startupům) s jejich rozvojem (akcelerací) a růstem skrz řadu asistenčních služeb jako jsou mentoring, networking a optimalizace obchodního plánu. Typicky se pak jedná o několika měsíční intenzivní akceleraci[4] výměnou za malý podíl ve společnosti, proto se můžeme často setkat s anglickým názvem „seed“ či „venture“ akcelerátor.

Pro příklad, zde jsou uvedeny různé definice podnikatelského (startup) akcelerátoru:

1. "Čas strávený v akcelerátoru je typicky omezen na 3-4 měsíce, s cílem nastartovat business dané společnosti a pak jí poslat do světa. Investice ze strany akcelerátoru je většinou minimální (kolem několika set tisíc korun), nicméně čas a kontakty v akcelerátoru by měli zajistit lepší vyhlídky na získání investora," Forbes.[5]
2. "Podnikatelský akcelerátor je intenzivní (obvykle tří měsíční) obchodní program, který zahrnuje mentoring, vzdělávání, networking a s cílem rozvinout společnost. V praxi to vypadá tak, že podnikatel a jeho tým se na dobu akcelerace přemístí do kanceláří akcelerátoru, kde pracují na svém projektu pod dohledem mentorů a poradců. Výměnou za služby společnost často poskytne svou část partnerům z akcelerátoru," Vasilij Ryžonkov[6]
3. "Pozdní fáze inkubačního programu, pomoc společnostem, které jsou dostatečně vyzrálé a připravené na externí financování; nebo zařízení, ve kterém se nachází modifikovaný inkubační program designovaný pro absolventy inkubátoru pro usnadnění přechodu na trh," David A. Lewis[7]

Prvním oficiálním podnikatelským akcelerátorem byl akcelerátor Y Combinator, který vznikl v roce 2005 v americkém Cambridge, a který se posléze přestěhoval do Silicon Valley. V následujících letech byly zakládány další akcelerátory jako například TechStars v roce 2006 či Seedcamp v roce 2007.

Jedná se tedy o myšlenku, která se rozšířila ze Spojených státu dále do světa. Evropa zaznamenala po roce 2010 nárůst akcelerátorů s tím, jak se začal rozrůstat evropský startupový ekosystém. Jedny z nejlépe hodnocených akcelerátorů jsou v současné době v anglickém hlavním městě Londýně (již zmíněný Seedcamp).

Podnikatelské akcelerátory se v České republice objevily už v roce 2008, kdy se Jihomoravské Inovační Centrum (JIC) rozhodlo spustit v Brně projekt STARCUBE, o dva roky později pak vznikl pražský StartupYard. Oba akcelerátory fungují dodnes a patří na české scéně z nejúspěšnějším, viz seznam úspěšně akcelerovaných firem: JIC (Kiwi.com - Skypicker, Inveatech, Gina, Webnode, Ysoft a další) a StartupYard (Gjirafa, Ysoft, TeskaLabs, Brand Embassy a další), a tím představují precedent pro ostatní nově spuštěné akcelerátory. Seznam podnikatelských akcelerátorů naleznete i na stránkách webového portálu CzechInvestu, který mapuje českou startupovou komunitu - CzechStartups.org

• Coworkingové centrum
• Podnikatelský hub, Impact hub
• Podnikatelský inkubátor