Poděbradské dioráma

Poděbradské dioráma je dioráma stojící na okraji lázeňského parku v Poděbradech. Má podobu stylizovaného plakátovacího válce s horní částí ve tvaru věže poděbradského zámku.[1][2] Po vhození mince se zvedne opona a spustí se asi minutové představení s písní zvoucí do Poděbrad. Na scéně se pohybují různé postavičky (lékař, masér, motorkář, hosté ochutnávající lázeňské oplatky a Poděbradku) a místní budovy, evokující život ve městě. Samotný sloup je pokryt desítkami fiktivních reklam, které humornou formou připomínají nejvýznamnější události z historie města.[1] Plakáty jsou zároveň doplněny o věcné údaje. Náklady na vznik diorámy byly hrazeny z daru Petra Kovaříka.[1] Dioráma bylo slavnostně odhaleno 28. října 2011.[3]

Poděbradské dioráma
Dioráma v roce 2017
Základní údaje
Rok vzniku2011
Umístění
UmístěníLázeňský park, Poděbrady
StátČesko Česko
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik
Detail fiktivní reklamy
Detail fiktivní reklamy

Vznik dioráma byl inspirován animovaným filmem Shrek.[1] Jeho hlavními autory jsou výtvarnice Lucie Seifertová a architekti Jaromír a Tadeáš Klabanovi.[2] Výtvarnou stránku diorámatu vytvořila Lucie Seifertová. Píseň pro dioráma složil a s poděbradským pěveckým sborem Kvítek nazpíval manžel Seifertové Petr Prchal (Pancho).[1] Se vznikem diorámy pomáhala také etnografka Jana Hrabětová.[4] Dioráma bylo slavnostně odhaleno 28. října 2011. Křtu se ujala moderátorka Nora Fridrichová.[2]

Po odhalení diorámy některé z plakátů vyvolali negativní reakci části veřejnosti. Jde zejména o plakát s textem „Orientační běh po stopách bratří Mašínů. Trasa vede z Poděbrad do Berlína“, připomínající existenci protikomunistické skupiny bratří Mašínů. Jak Seifertové uvedla, teprve nedlouho před vznikem diorámy zjistila, že vyrůstala ve stejné ulici (Na Chmelnici), ve které v minulosti žila rodina Mašínova, k čemuž dodala: „Názory na ně se velmi různí, do paměti Poděbrad ale bezpochyby patří“.[5] Připomínku bratří Mašínů mezi jinými kritizovala historička Jana Hrabětová, dle které by bylo lepší na ně zapomenout. Autoři samotní s takovým názorem nesouhlasili a na plakátu trvali.[4]

Odkazy

Reference
  1. O čem se mluví: poděbradská dioráma [online]. Poděbradské noviny, 2011-07-07 [cit. 2017-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-22.
  2. TREJBAL, Lukáš. Diorama na kolonádě: děti jsou nadšené, dospělí láteří. Prototyp má své mouchy. Nymburský deník [online]. Deník, 2011-11-01 [cit. 2017-12-31]. Dostupné online.
  3. LANGR, Ladislav. 150 poděbradských příběhů aneb 45 000 slov o Poděbradech. Poděbrady: Kompakt a MKC Poděbrady, 2014. 203 s. ISBN 978-80-260-5899-1. Kapitola Příběh Petra a Lucie, s. 304–305.
  4. KLAPALOVÁ, Martina. Etnografka chce vymazat Mašíny z historie Poděbrad. Naštvala tím své známé. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-11-11 [cit. 2017-12-31]. Dostupné online.
  5. BENEŠOVÁ, Hana. Mašínové v orloji. Poděbrady mají novou, a velice hravou dominantu. Reflex [online]. Czech News Center, 2011-11-01 [cit. 2017-12-31]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.