Po nás potopa

Po nás potopa! je ustálené slovní spojení, které vešlo do slovníku jako rčení. Používá se pro vyjádření nevhodného až bezohledného, „krátkozrakého“ vztahu k budoucnosti.[1]

Portrét Madame de Pompadour, autor francouzský malíř François Boucher (1703–1770), olej 36×44 cm z roku 1750

Původ rčení

Král Francie Ludvík XV. se po vojenských porážkách a po zprávě o velkém státním dluhu své země rozhodl na čas zříci života ve světě radovánek, hostin a plesů. Jedna verze vzmiku tohoto rčení uvádí jako autorku královu oficiální milenku a důvěrnici Madame de Pompadour, která byla téměř „ženským státním ministrem a poradcem“. Markýza de Pompadour (rodným jménem Jeanne-Antonietta Poisson) prý Ludvíka XV. utěšovala slovy: „Nač se tím budete zatěžovat, ještě z toho onemocníte. Po nás potopa!“[1] Podle druhé verze měl rčení vyslovit sám Ludvík XV.: „Já svět nepředělám. Můj následovník ať se s tím vyrovná. Po mně potopa!“. První verzi podpořil malíř La Tour, který prý slyšel královu milenku Madame Pompadour: „Nač se tím budete zatěžovat, ještě z toho onemocníte. Po nás potopa!“[2]

Král Ludvík XV. tedy dále trpěl rozmařilost dvora a zastával názor, ať problémy řeší jeho následovník.[2] Zámek Versailles se v polovině 18. století dál utápělo ve zlatě a zábavách.

Odkaz v kultuře
„

…
Mám za přátele marnotratné muže.
Z nás každý rád svou hřivnu zakopá.
My do vlasů svých vplétáme si růže,
a po nás – což! ať přijde potopa!

 “
— František Gellner: Po nás ať přijde potopa

Reference
  1. ŠKÁPÍKOVÁ, Jitka, MORAVEC, Dan, PETÁKOVÁQ, Helena a MAREŠOVÁ, Milena M.: Po nás potopa. Původ úsloví. Český rozhlas, . Zaznělo v pořadu Slovo nad zlato na ČRo Dvojka. Online zveřejněno 20. ledna 2015.
  2. Proč se říká: "po nás potopa!", e-kniha.com
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.