Požár Vodňan (1722)

Průběh

Není zaznamenáno, kde požár vypukl, rozšířil se ale velmi rychle na celé město.[1] Poškozeno nebo zcela zničeno bylo 142 domů ve všech částech Vodňan, mimo jiné i budova tehdejší vodňanské radnice, Kostel Narození Panny Marie, pivovar i místní škola. Gotický kostel přišel o svojí střechu a poničeny byly i klenby. Zřítila se věž se šesti zvony, které se navíc vlivem vysokých teplot roztavily.[2] Shořela také fara; škola byla postižena do jisté míry také, nevyhořela ale do základů. Škody dosáhly 90 tisíc tehdejších zlatých.[3]

Následky

Přestože nebylo zaznamenáno, kde k požáru došlo, po jeho skončení ve městě vypukly diskuze o tom, kdo byl možným viníkem. Oheň byl označován za Boží trest. Vyhořelým Vodňanům se pokusily pomoci do jisté míry někdy i symbolicky také další česká města, jako např. Český Krumlov nebo Praha.[4] Město Vodňany požádalo tehdejšího císaře Karla VI. o pomoc, především o odpuštění některých plateb a povinností. Na připomínku požáru se konaly různé církevní akce, které měly žádat Boha o ochranu města před dalším požárem a připomínat událost do budoucna.

Věž místního kostela byla dobudována zřejmě až ve 30. letech 18. století, nové zvony byly pořízeny v roce 1727.

Další požár vypukl ve Vodňanech v roce 1757, byl však podstatně menšího rozsahu.

Reference
  1. MOSTECKÝ, Václav. Dějiny bývalého královského města Vodňan – III. díl. Praha: Zemědělská tiskárna Praha VIII. na Žertvách 560, 1940. S. 32.
  2. Článek ve zpravodaji Farnosti Vodňany
  3. MOSTECKÝ, Václav. Dějiny bývalého královského města Vodňan – III. díl. Praha: Zemědělská tiskárna Praha VIII. na Žertvách 560, 1940. S. 33.
  4. MOSTECKÝ, Václav. Dějiny bývalého královského města Vodňan – III. díl. Praha: Zemědělská tiskárna Praha VIII. na Žertvách 560, 1940. S. 34.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.