Plachého (České Budějovice)

V ulici se ve středověku konaly trhy zaměřené na vepřový dobytek, podle čehož byla označována jako Sviní ulice (latinsky vicus scropharum, německy Saugasse).[1] Majitelé domů se většinou řadili ke střední až nižší třídě, s výjimkou několika sládků a mlynářů.[1] Severní konec ulice byl původně uzavřen městskou hradbou, po jejíž demolici se lávkou pro pěší otevřela do městského parku Sady.[1]

Jako Sviní byla od roku 1371[2] označována pouze široká část ulice v současném úseku Hroznové a Hradební.[1] Úzká část spojující náměstí s Hroznovou ulicí byla označována jako Ulička, německy Gassl),[1] případně Durchhaus (což se ale používalo také pro pasáž spojující ulice Česká a Krajinská)[3] a lidově Pochcaná ulička, jak je ale také titulován průchod Solní brankou.[4] Německý název Saugasse (Sviní ulice) byl považován za hanlivý, proto byl v 18. století změněn na Sauergasse (Kyselá ulice).[1] Později, roku 1875, došlo k oficiálnímu přejmenování na Plachého (které se již vztahovalo na celý úsek od náměstí k Sadům).[1] Jméno připomíná městského písaře Šimona Plachého z Třebnice, který byl v roce 1611 zabit při vpádu vojska pasovského biskupa Leopolda V. Habsburského.

Na jihozápadním rohu Plachého a Hroznové fungovala restaurace na konci 19. století nazývaná U Mïlleretů, v první polovině 20. století U Hromádků a v roce 1946 U Venci s dřevěnou hlavou.[3] Při ústí Hroznové na náměstí byla samoobsluha s potravinami U Kulíků. Na ní od konce 19. přinejmenším do poloviny 20. století navazovala vinárna a jídelna U Ašenbrylů, kde se denně podávala dršťková polévka, každý čtvrtek špekové knedlíky a hostům hrál polyfon.[3] V uličce se vystřídalo několik kožešnictví a také obchod s hudebními nástroji, jemuž za první republiky předcházela soukromá hudební škola.[2]