Placatá skála

Placatá skála je mírně ukloněný skalní masiv,[1] který je součástí národní přírodní památky Dalejský profil.[2] Geologicky a paleontologicky neobvyklý útvar se nachází v Dalejském údolí v Praze–Řeporyjích v ulici Mládkova zhruba východním směrem asi 180 metrů od železničního viaduktu (respektive od křižovatky ulic Dalejská x Mládkova) v nadmořské výšce 300 m.[1][3] Odkrytá skalnatá plocha[3][2] vyplňuje proluku mezi domy s adresami : Mládkova 445/13 a Mládkova 854/17; v těsné blízkosti masivu vede naučná stezka Údolím Dalejského potoka (informační panel: zastavení číslo 3 – pod Placatou skálou); asfaltovou silničkou Mládkovy ulice kolem Placaté skály je vedena i pražská cyklostezka A12.[3]

Placatá skála
Placatá skála při pohledu z Mládkovy ulice
SvětadílEvropa
StátČesko Česko
Placatá skála
Placatá skála na mapě Prahy
Horninypískovec, prachovec
PovodíVltava
Souřadnice50°1′51″ s. š., 14°19′ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podrobněji

Placatá skála je tvořena vrstvami šedozelených[3] až žlutozelených pískovců[2] a také sedimentárními prachovci. Tyto horniny náleží geologicky ke kosovskému souvrství (svrchní ordovik, před asi 443,4 až 458,4 miliony let).[1] Vrstvy, jimiž je skála tvořena, jsou uloženy souběžně (paralelně) se sklonem svahu.[1] Takovéto uspořádání silně zamezuje usazování ornice a zvětralých půd na skalním podloží,[3] což navozuje dojem, že je holá skála vizuálně „placatá“ (odtud pramení její název).[1] Vlivem různé zrnitosti styčných ploch jednotlivých vrstev tvořících Placatou skálu jsou na horninách dobře viditelné zkamenělé otisky stop po lezení a jiných aktivitách mořských živočichů[3][2][1] tzv. ichnofosilie.[4][pozn. 1] Lokalita Placatá skála je známá hlavně díky nálezům tzv. doupat mořských hvězdic.[6][pozn. 2] Také zde byly pozorovány na vrstevnatých plochách tzv. čeřiny.[7][pozn. 3]

Galerie
  • Placatá skála a její okolí
  • Ichnofosilie na Placaté skále
  • Čeřiny (ilustrační foto)

Odkazy

Poznámky
  1. Ichnofosilie (resp. ichnit) je zkamenělá stopa po organismu; obor zabývající se jejich studiem se jmenuje ichnologie (paleoichnologie).[5] Zvláště časté jsou stopy po lezení živočichů bezobratlých nebo stopy po jejich činnosti (zavrtávání se) do dna.[5] Sem patří zejména otisky končetin, nebo jen drobné dírky po vrtání či cestičky po lezení.
  2. Jedná se o výlitky asi 2 až 4 cm velkých pětiramenných hvězdicovitých stop.[1]
  3. Jako čeřiny je označováno periodicky se opakující mírné zvlnění povrchu původně nezpevněných sedimentů (především písků) způsobené pohybem vody nebo vlivem působením větru (eolické čeřiny).[8] Vlněním vody vznikají symetrické (oscilační) čeřiny zatímco vodním prouděním vznikají asymetrické (proudové) čeřiny.[8] (Kromě toho existují ještě jazykovité čeřiny.) Linie vrcholových křivek čeřin jsou buď přímé nebo zvlněné.[8] Variabilita tvarů a rozměrů čeřin (mikročeřiny, normální čeřiny, megačeřiny a obří čeřiny) je závislá na rychlosti proudění, velikosti částic a stálosti směru proudění tvořícího média (voda, vzduch).[8] Interferenční čeřiny (jako speciální typ křížového zvrstvení) vznikají křížením čeřin při náhlé změně směru proudění vytvářecího média.[8] Čeřiny jsou časté v mořích, jezerech i řekách, ale lze je pozorovat i na povrchu písečných dun, kde vznikají eolickou činností – tj. větrem.[8]

Reference
  1. RAK, Štěpán. Za zkamenělinami do okolí Řeporyj [online]. Web: Geology cz [cit. 2021-07-27]. Ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online.
  2. Dalejský potok (Po Praze podél potoků - Dalejský potok) – Placatá skála [online]. Web: Portál životního prostředí hlavního města Prahy eu, rev. 2009-09-01 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
  3. Placatá skála (Skalní útvar; Mládkova, Praha, Česko) [online]. Web: Mapy zcz [cit. 2021-07-27]. GPS: 50.0309661N, 14.3168675E; 50°1'51.478"N, 14°19'0.723"E. Dostupné online.
  4. CHLUPÁČ, Ivo. Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Praha: Academia, 1999. 279 s. Kapitola Z Řeporyj do Holyně, s. 96–101.
  5. PETRÁNEK, Jan, Prof. Ichnofosílie [online]. Web: Geologická encyklopedie [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
  6. TUREK, Vojtěch. Ztracená moře uprostřed Evropy. Praha: Academia, 2003. 193 s. Kapitola Ordovik, Silur, s. 31–120.
  7. Česky psaný text na veřejně přístupné informační tabuli s titulem: Naučná stezka údolím Dalejského potoka; Stanoviště číslo 3: pod Placatou skálou
  8. PETRÁNEK, Jan, Prof. Čeřiny [online]. Web: Geologická encyklopedie [cit. 2021-07-28]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.