Piz Muragl

Piz Muragl je hora nalézající se v horské skupině Livignské Alpy východně od obce Pontresina ve švýcarském kantonu Graubünden. Hora má dvojitý vrchol, který se pyšně a impozantně tyčí zejména ze severu. Východní vrchol je vyšší (3156 m n. m.), zatímco západní vrchol (3150 m n. m.), ležící západněji, je nejvýraznější. Kvůli rozsáhlému výhledu na horskou skupinu Bernina a snadné dostupnosti lanovkou na Muottas Muragl je vrchol často navštěvován v zimě i v létě.

Piz Muragl
Vrchol3 157 m
Prominence162 m
Poloha
StátŠvýcarsko
Souřadnice46°29′52″ s. š., 9°56′14″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha a okolí

Sférické panorama Piz Muragl
ukázat jako 360° panorama
zleva Munt la Bês-cha, Las Sours, Piz Muragl a Piz Languard, pohled odSt. Moritzersee.

Piz Muragl patří do skupiny Piz Languard, podskupiny Livignských Alp. Vrcholem probíhá hranice obcí Pontresina a Samedan. Piz Muragl sousedí na jihozápadě s údolím Val Bernina a na severu s údolím Val Muragl.

K sousedním vrcholům patří Munt la Bês-cha a Las Sours na severozápadě, Piz Clüx a Piz Languard na jihovýchodě a Piz Vadret a [Il Corn] na severovýchodě.

Nejvzdálenějším viditelným bodem (♁45° 16′ 54″ s. š., 7° 3′ 2,6″ v. d.) z vrcholu Piz Muragl je 261 km vzdálený Pointe de Charbonnel (3752 m) jihovýchodně od Bessans v Grajských Alpách v departementu Savojsko, region Auvergne-Rhône-Alpes.

Na severní a východní straně Piz Muragl se v minulosti nacházely dva ledovce. Dnes však téměř vymizely.

Údolním městem je Pontresina, častými výchozími body jsou horní stanice lanovek Muottas Muragl a Alp Languard.

Letní trasy

  • Z Pontresiny přes jihozápadní hřeben - výchozí bodem je Pontresina (1805 m) nebo Alp Languard (2327 m) na západní vrchol a pak na nejvyšší nadmořskou výšku. Chodník vede převážně pěším terénem, nutná zvýšená jistota, lezecké úseky jsou přehledné a bezproblémové. Délka túry 3 hodiny z Pontresiny nebo 1,5 hodiny z Alp Languard.
  • Z Pontresiny přes severozápadní hřeben - výchozí bodem je Pontresina (1805 m) nebo Alp Languard (2327 m) a dále přes Foura da l'Amd'Ursina na vrchol. Na túře jsou úseky s nutným opakovaným jištěním a delší, exponované lezecké úseky. Délka túry 3,5 hodiny z Pontresiny nebo 2 hodiny z Alp Languard.
  • Traverz hřebene z Las Sours - výchozím bodem je Las Sours (3007 m) a dále přes severozápadní hřeben. Na túře jsou úseky s nutným opakovaným jištěním a delší, exponované lezecké úseky. Délka túry 2 hodiny.
  • Z Punt Muragl přes severozápadní hřeben - výchozím bodem je Punt Muragl (1738 m) nebo Muottas Muragl (2454 m) a dále přes Lej Muragl na vrchol. Na túře jsou úseky s nutným opakovaným jištěním a delší, exponované lezecké úseky. Délka túry 4,5 hodiny z Punt Muragl, 2,75 hodiny z Muottas Muragl, 1,5 hodiny z Lej Muragl.
  • Z Punt Muragl přes severní hřeben - výchozím bodem je Punt Muragl (1738 m) nebo Muottas Muragl (2454 m) a dále přes Lej Muragl. Na túře jsou úseky s nutným opakovaným jištěním a delší, exponované lezecké úseky. Délka túry 4,5 hodiny z Punt Muragl, 2,75 hodiny z Muottas Muragl.

Zimní trasy

  • Od Muottas Muragl - výchozí bodem je Muottas Muragl (2454 m) a dále přes Tschimas da Muottas, Lej Muragl, Gianda Viva, severně od Piz Clüx a lyžařské depo ve výšce 3070 m na vrchol. Na trase jsou kratší skluzy, mírně skloněné, převážně otevřené svahy s krátkými strmými stupni. Překážky s možností vyhýbání se (nutné klopené zatáčky). Délka túry 3 hodiny
  • Sestup do Pontresiny přes Costa dals Süts, Alp Languard, severně od God Languard do cíle v Pontresině (1805 m). Na trase jsou delší kluzké cesty s možností brzdění (riziko zranění), překážky ve středně strmém terénu vyžadují dobrou reakci (nutné bezpečné zatáčky).

Galerie

Literatura

  • Bernard Condrau, Walter Candinas: Clubführer, Bündner Alpen. Mittleres Engadin und Puschlav. 2. Auflage. Band X. Verlag des SAC, 1984, ISBN 3-85902-039-0, S. 172–174.
  • Vital Eggenberger: Skitouren Graubünden Süd. Verlag des SAC, 2010, ISBN 978-3-85902-301-7, S. 385.
  • Landeskarte der Schweiz, Blatt 1257 St. Moritz, 1:25'000, Bundesamt für Landestopographie, Ausgabe 2015.
  • Andrea Schorta: Wie der Berg zu seinem Namen kam. Kleines Rätisches Namenbuch mit zweieinhalbtausend geographischen Namen Graubündens. Terra Grischuna Verlag, Chur und Bottmingen/Basel 1988, ISBN 3-7298-1047-2, S. 107.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.