Piwniczna-Zdrój

Piwniczna-Zdrój je město v okrese Nowy Sącz v Malopolském vojvodství u jižní hranice Polska se Slovenskem. Stojí na břehu řeky Poprad v nadmořské výšce nad 357 metrů a v roce 2014 zde žilo 5 891 obyvatel.[1] Prochází jím železniční trať a silnice č. 87 z Nového Sádku, která dále pokračuje do Staré Ľubovni. Na slovenské straně hranice na město navazuje Mníšek nad Popradem.[2]

Piwniczna-Zdrój
Piwniczna-Zdrój
Celkový pohled

znak
Poloha
Souřadnice49°26′7″ s. š., 20°42′41″ v. d.
Časové pásmoUTC+1
StátPolsko Polsko
VojvodstvíMalopolské
OkresNowy Sącz
GminaPiwniczna-Zdrój
Piwniczna-Zdrój
Piwniczna-Zdrój, Polsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha38,3 km²
Počet obyvatel5 891 (2014)
Hustota zalidnění153,8 obyv./km²
Správa
Vznik1348
Oficiální webwww.piwniczna.pl
Adresa obecního úřaduRynek 20, 33-350 Piwniczna-Zdrój
Telefonní předvolba(+48) 18
PSČ33-350
Označení vozidelKNS
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Svobodné královské město Piwniczna založil v údolí Popradu král Kazimír III. Veliký roku 1348 jako opěrný bod určený k obraně hranice. K lokaci města podle magdeburského práva byl vybrán novosádecký měšťan Hanko. Díky poloze na frekventované obchodní cestě do Maďarska a četným privilegiím se město rychle rozvíjelo.

V osmnáctém století mělo vodovod s vodojemem, hostinec, školu, nemocnici a fungovala zde papírna. V letech 18741876 byla vybudována železnice Nowy Sącz – Muszyna, ale nádraží v Piwniczné bylo postaveno až roku 1908, kdy město získalo dotaci na jeho postavení. V roce 1876 město postihl požár, při kterém shořel dřevěný kostel a čtyřicet domů. V poslední čtvrtině devatenáctého století byly objeveny zdejší minerální prameny a město se stalo známým letoviskem.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[3][4][5][6]
1869189019001910192119311943198820022011
Obyvatelé 2 8433 4013 6363 8103 6324 3157 7205 3885 7695 999

Lázeňství a cestovní ruch

Místní kyselé minerální prameny s obsahem hydrogenuhličitanů vápníku, hořčíku a železa podporují léčení nemocí trávicího ústrojí. Okolní kopcovitá krajina poskytuje dobré podmínky pro zimní sporty. V okolních vesnicích se nachází řada lyžařských vleků a lanovek.

Pamětihodnosti

  • Náměstí s radnicí z devatenáctého století
  • Postmoderní dům čp. 23 z let 2004–2008
  • Kašna z roku 1913 uprostřed náměstí
  • Farní kostel Narození Panny Marie z lete 1881–1886

Galerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Piwniczna-Zdrój na polské Wikipedii.

  1. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199 s. Dostupné online. S. 97. (polsky)
  2. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-06-11]. Dostupné online.
  3. Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder. Bearbeitet auf Grund der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1900, tom XII, „Galizien“. Vídeň: [s.n.], 1907. Dostupné online. (německy)
  4. Skorowidz miejscowości Rzeczypospolitej Polskiej – Tom XII – Województwo Krakowskie i Śląsk Cieszyński. Varšava: Główny Urząd Statystyczny Rzeczypospolitej Polskiej, 1925. (polsky)
  5. Statystyka Polski. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1926. Dostupné online. (polsky)
  6. Statystyka Polski seria C. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 1938. Dostupné online. (polsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.