Pieter Aertsen

Pieter Aertsen je také znám Dlouhý Petr, zřejmě pro svou výšku. V rodném Amsterodamu se stal žákem Allaerta Claessena. Kolem roku 1530 odešel do Antverp, do centra uměleckého života v Nizozemsku. Roku 1535 se zde stal členem gildy Sv. Lukáše – malířského cechu. V úředních knihách cechu je zapsán jako „Langhe Petr, Schilder“ – Dlouhý Petr, malíř. V roce 1542 se stal občanem Antwerp. V Atverpách Aertsen působil více než dvacet let. Dosáhl zde úspěchu i bohatství. Roku 1542 se stal se antverpským měšťanem a oženil se s Kathelijne Beuckelaar. Byl hlavou rozvětvené rodiny malířů, z nichž nejznámějším a nejtalentovanějším byl jeho synovec a zároveň žák Joachim Bueckelaer. V Antverpách dosáhl Aertsen úspěchu i bohatství, přesto se roku 1555 se vrátil do rodného Amsterodamu. Důvody návratu do rodného města nejsou známy. V Amsterodamu se opět stal vyhledávaným a uznávaným malířem, proslulým zejména svými obrazy se zvěřinou. Stal se průkopníkem nového typu obrazů, ovlivnil pozdější holandskou i vlámskou malbu 17. století. [1] Z manželství bylo počato osm dětí, z jeho třech synů se stali úspěšní malíři, Pieter Pietersz starší, Aert Pietersz a Dirk Pietersz. Mezi pozoruhodné žáky, kteří se učili v jeho dílně patří Giovanni Stradano znám také jako Jan Van der Straet či van der Straat nebo Stradanus nebo Stratensis (1523 – 11. února 1605) narozený ve Flandrech a působící hlavně ve Florencii 16. století. Z jeho synovců se velmi známými stali Huybrecht Beuckeleer a Joachim Beuckelaer. Posledně jmenovaný pokračoval v díle svého strýce a rozvíjel jeho témata a styl.

Aertsen tvořil především oltáře pro holandské kostely. Mnohé z těchto obrazů však byly zničeny při náboženských nepokojích. V době kalvínského ikonoklasmu (1566) byla řada jeho obrazů zničena. Z jeho tvorby se zachovalo jen málo. Aertsen byl jedním z prvních malířů, kteří začali malovat žánrové scény a zátiší. Pro jeho tvorbu jsou typické monumentální scény z domácího prostředí, či motivy z venkovského života, které Aertsen čerpá ze svého okolí. Na pozadí těchto výjevů se často odehrávají motivy z biblické příběhů. O rozvoj malování zátiší se zasloužil svým výtvarným ztvárněním jídla, květin a předmětů každodenního života. [2] Poté, co v roce 1550 začal Aertsen malovat díla s náboženskou tematikou ještě více ve svých dílech podtrhl obraz domácí scény. Nábytek, kuchyňské náčiní a potraviny reprodukuje s velkou dávkou autenticity a s důrazem na atmosféru a realitu. Typickým příkladem je jeho Řeznictví s útěkem do Egypta (Uppsala, 1551), které „bylo nazváno nejranějším příkladem manýristické inverze zátiší v severní malbě, ukazující „nižší“ námět mnohem výrazněji než námět nábožensky, morálně vyšší„. I v jiných jeho obrazech z trhů a domácností se stává zátiší hlavním tématem. Drobný náboženský motiv se odehrává pouze na pozadí. Nejstarší obraz Triptych s Ukřižováním (1546) bývá uváděn do souvislosti s P. Breughelem st. a tzv. brunšvickým monogramistou, který bývá ztotožňován s Janem Sandersem van Hemessenem nebo s Janem van Amstelem, Aertsenovým starším bratrem. V jeho dílech z padesátých let šestnáctého století je vidět manýristická hloubková perspektivní konstrukce. Náboženský výjev malíř umístuje do pozadí obrazu, v popředí je žánrový motiv či zátiší. Oba výjevy, přední a zadní, nejsou nijak prostorově spojeny. Velmi charakteristická pro Aertsena je postava v životní velikosti, obklopená předměty – viz Kuchařka. Své obrazy signoval iniciálami s trojúhelníkem, symbolizující tkalcovský člunek jako odkaz na otcovo zaměstnání. [1]

Podle zdroje:[2]

• Triptych s Ukřižováním, 1546
• Kristus u Marie a Marty, 1552
• Selská společnost, 1556
• Kuchařka, 1559

• 
  Řeznický krámek, 1551, olej na desce, 123 x 167 cm, Museum Gustavianum, Uppsala
• 
  Kristus s Marií a Martou, olej na dubovém dřevu, 1552
• 
  Scéna z trhu, olej na dřevě, 1569

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pieter Aertsen na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pieter Aertsen na Wikimedia Commons