Pierre de Lasenic

Pierre de Lasenic (17. května 1900 Brno[1]23. června 1944 Káraný) alias Petr z Lásenice či Milan, vlastním jménem Petr Pavel Kohout byl nejvýraznější postavou českého hermetismu v období mezi oběma světovými válkami.

Pierre de Lasenic
Pierre de Lasenic
Rodné jménoPetr Kohout
Narození17. května 1900
Brno
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. června 1944 (ve věku 44 let)
Káraný
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolánípřekladatel a hermetik
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Petr Kohout se narodil v Brně, ale rodina se brzy přesunula do Prahy, takže obchodní akademii vystudoval již v Praze. Po maturitě narukoval k leteckému pluku do Kbel a dosáhl během své vojenské služby u letectva hodnosti četaře. Počátkem druhé poloviny 20. let žil v Chrasti u Chrudimi. V listopadu 1929 se přestěhoval k Josefu Adamírovi do Prahy na Vinohradech, který stál u počátků českého hermetického hnutí na přelomu 19. a 20. století a udržoval úzké kontakty s pařížskými martinisty. Po pobytech ve Francii, Alžíru, Egyptě, Indii, na Madagaskaru a jinde se roku 1937 vrací do Prahy. Během svých zahraničních pobytů se Lasenic mimo jiné podílel na rekonstrukci skulptur chrámu Angkor Vat, v Paříži založil pobočku české společnosti Universalia (Universalia, Loge de France).

Zdá se, že Lasenicův zájem o hermetismus vznikl velmi brzy, prokazatelně již roku 1920 (z jeho vlastní přednášky na téma Narkotika). Z roku 1926 je známa jeho přihláška do martinistické lóže Simeon v Praze (ze které ovšem téhož roku vystoupil a stal se členem jiné lóže téhož řádu nazvané Gedeon). Poté se zabýval oborem, který můžeme nazvat experimentální magií. Roku 1937 zakládá v Praze hermetickou společnost Horev-klub a martinistickou lóži Paragawa. Lasenicův zájem se však vždy soustředil na esoterismus starého Egypta. K této tematice vydal několik spisů, mimo jiné o egyptském bohu Hermu Trismegistovi (jehož tzv. Smaragdovou desku přeložil do češtiny).

Pierre de Lasenic napsal velmi rozsáhlé literární dílo, jehož značná část je dnes ztracena.

Dílo

Monografie a rekonstrukce tarotových karet

  • Alchymie, její teorie a prakse, 1936, 1997, 2007.
  • Astrologie (kosmologie): elementární základy k iniciaci, 1936, 2000.
  • Egyptské hieroglyfy a jejich filosofie, 1935 (dvě vydání), 1992, 2000.
  • Hermetická iniciace martinismu, 2011.
  • Hermetická iniciace universalismu na základě systému rhodostaurotického, 1936, 1937, 1990.
  • Sexuální magie, 1933 (dvě vydání), 1935, 1992, 2014 (úplné vydání).
  • Martinismus (rituál), 1938–1939, nevydáno.
  • Orientální láska, 1929, 2009.
  • Praxe Horev-klubu I. Vodnář, Praha 2018.
  • Tarot, klíč k iniciaci, 1936, 1938–1939, 1994, 2005.
  • Tarotové karty podle Pierra de Lasenic, 1939 (černobílá i barevná verze), 1947–1948 (překres pana Soukala), 1988 (překres Petra Osvalda), 2001 (barevná verze).

Přednášky a rozhovory

  • Hermes Trismegistos a jeho zasvěcení, 1936, 1991, 2014 (v kompletu přednášek).
  • Universalismus, 1933, 1990 (v časopisu Logos), 1995 (ve sborníku Logos), 2014 (v kompletu přednášek).
  • Přednášky pro Universalii a Horev-klub, 2014. Úplný celek dochovaných přednášek.
  • Vladislav Kužel: Hovory s Lasenicem, 1993, 1994, 2015 (úplné vydání).

Překlady

  • Johann-Baptist Kerning: Listy o královském umění, 1937, 1938, 1945, 1991, 2009.

Deníky Horev-klubu (spoluautorství)

  • Deník prací s živelnými bytostmi, 1939–1940, nevydáno.
  • Kniha genia Aziela, 1941–1944, ztraceno.

Překlady Lasenicova díla do dalších jazyků

  • A hermetika univerzális beavatása, Hermit könyvkiadó, 2000 (Hermetická iniciace universalismu).
  • Hermes Trismegistos y su iniciación, b. d. (Hermes Trismegistos a jeho zasvěcení).
  • Hermetic Initiation Into Martinism. Vodnář, Praha 2019 (Hermetická iniciace martinismu).
  • Sexual Mysteries. Vodnář, Praha 2018 (Orientální láska + Sexuální magie).
  • The Book of Works. Překlad dostupný online. (Kniha prací.)


Pierre de Lasenic publikoval také celou řadu odborných článků v časopisech Horev, Logos a Medium.


Do bibliografie nejsou zahrnuty články a kromě jedné výjimky ani ztracené spisy.

Reference

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.