Pierre Arditi

Pierre Arditi (* 1. prosince 1944 Paříž) je francouzský divadelní a filmový herec, dvojnásobný držitel ceny César, držitel Molièrovy ceny a rytíř Řádu čestné legie.

Pierre Arditi
Pierre Arditi v roce 2009
Narození1. prosince 1944 (77 let)
Paříž, Francie Francie
Aktivní roky1967–dodnes
PříbuzníCatherine Arditi, Danièle Arditi a Rachel Arditi (sourozenci)
César
Nejlepší herec
1994 - Smoking/No Smoking
Nejlepší herec ve vedlejší roli
1987 - Mélo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a kariéra

Jeho otcem byl malíř Georges Arditi, matka byla Belgičanka. Jeho sestrou jeho herečka Catherine Arditi. Jeho kmotrem byl lékař Georges Canetti, sefardský Žid. Arditi sám sebe označuje jako „ateistického Žida“.[1]

Jeho nástup na divadelní scénu byl pozvolný. K herectví ho promluvila jeho sestra Catherine. Trvalo mu delší dobu, pokud na jevišti nabyl potřebnou jistotu. Přesto se ale postupně vypracoval na jednoho z nejpřednějších francouzských divadelních herců.

V začátcích filmové kariéry hodně spolupracoval s režisérem Alainem Resnaisem. Společně s Andrém Dussollierem a Sabine Azémou patřil k jeho oblíbeným hercům.

V roce 1987 získal svého prvního Césara za vedlejší roli ve filmu Mélo. V roce 1994 obdržel ocenění v hlavní kategorii za roli ve filmu Smoking/No Smoking. Oba filmy byly také výsledkem spolupráce s Resnaisem.

Kromě filmového herectví celý život také hodně vystupuje v divadle a často spolupracuje s televizí. Stejně tak se věnuje dabingu. Známým je zejména jeho dabování herce Christophera Reeva.

Filmografie (výběr)

Celovečerní filmy

Televize
  • 1988: Palace (Palace), televizní film, režie Germinal Tenas
  • 1995: Dreyfusova aféra (L'affaire Dreyfus), televizní seriál, režie Yves Boisset
  • 1998: Hrabě Monte Cristo (Le Comte de Monte Cristo), televizní film, režie Josée Dayan
  • 2010: Le Grand restaurant (Le Grand restaurant), televizní film, režie Gérard Pullicino

Ocenění

César

Molièrova cena
Ocenění
  • 1987: Molièrova cena pro herce ve vedlejší roli za představení La Répétition ou l'Amour puni
Nominace
  • 1995: Molièrova cena pro herce za představení « Art »
  • 1999: Molièrova cena pro herce za představení Rêver peut-être
  • 2002: Molièrova cena pro herce za představení L'École des femmes

Jiná ocenění

Odkazy

Reference
  1. Rozhovor s Pierrem Arditim, autor Olivier Barrot, vydání À voix nue deníku France Culture, 13. květen 2013

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.