Pierre-Paul Prud'hon

Pierre-Paul Prud'hon získal umělecké vzdělání ve Francii a ve dvaceti šesti letech odjel do Itálie, aby pokračoval ve svém vzdělávání. Po návratu do Paříže našel práci při výzdobě soukromých sídel a vybudoval si dobrou reputaci i u Napoleonova dvora.

Jeho obraz císařovny Josephiny ji neukazuje jako vladařku, ale jako půvabnou a atraktivní ženu, což některé vedlo k domněnce, že malíř do ní mohl být zamilovaný. Po rozvodu Napoleona a Josephiny dostal Prud'hon zakázku i od Napoleonovy druhé manželky Marie Luisy.

Prud'hon osciloval mezi neoklasicismem a romantismem. Byl ceněn dalšími umělci a spisovateli, jako byli Stendhal, Delacroix, Millet a Baudelaire, a to především pro svůj šerosvit a přesvědčivý realismus. Jeho pravděpodobně nejznámější dílo je Ukřižování (1822), které namaloval pro katedrálu sv. Etienna v Metách. Ukřižování dnes visí v Louvru.

Mladý Théodore Géricault kopíroval Prud'honovy „bouřlivě tragické obrazy“ včetně mistrovského díla Spravedlnost a boží odplata pronásledují zločin, jehož tísnivá temnota a kompoziční základna nahé v popředí ležící mrtvoly očividně předjímají Géricaultův Vor Medúzy.[1]

• 
  Louise Anthonyová a její dva synové, 1796, Musée des beaux-arts de Lyon
• 
  Louise Antoinette Lannesová, vévodkyně z Montebella
• 
  Portrét císařovny Josephiny, 1805, Louvre
• 
  Portrét Louise Saint-Justa, 1793
• 
  Portrét Talleyranda, 1817
• 
  Nicolas Perchet, 1795, Princeton University Art Museum
• 
  Spravedlnost a boží odplata pronásledují zločin (1808)
• 
  Ukřižování, 1822, Louvre
• 
  Ženský akt, 1800
• 
  Studie mužského aktu, Národní galerie umění
• 
  Studie pro Sen o štěstí (s Constancí Mayerovou), 1819

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pierre-Paul Prud'hon na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre-Paul Prud'hon na Wikimedia Commons