Piłsudského mohyla

V roce 1934 navrhl Svaz polských legionářů vztyčení mohyly jako vzpomínky na národní boje za nezávislost. Ve Varšavě byla pro výstavbu mohyly sestavena zvláštní komise, do jejíhož čela byl jmenován plukovník Walery Sławek. Rozhodnutí o stavbě mohyly bylo krakovskými radními schváleno 5. července 1934 [1]. Práce dle projektu architekta Franciszka Mączyńského byly zahájeny 6. srpna 1934 [2].

Po smrti maršála Piłsudského byla mohyla pojmenována jeho jménem. Vršení mohyly bylo dokončeno 9. července 1937. V mohyle byly uloženy kousky země ze všech bojišť první světové války, na kterých bojovali Poláci. Za tímto účelem bylo do Krakova přivezeno více než 3 tisíce uren se zeminou. Některé z nich se dodnes nacházejí v Historickém muzeu města Krakova. V roce 1941 vydal polský generální guvernér Hans Frank rozkaz mohylu zbořit. Tento rozkaz však nebyl nikdy realizován [1].

Po druhé světové válce se komunisté snažili, aby se o mohyle příliš nemluvilo. Okolí kopce bylo zalesněno a v roce 1953 byla pomocí tanku z vrcholku kopce odstraněna žulová deska, na níž byl vyryt legionářský kříž. Současně byl poškozen povrch mohyly. V roce 1981 byla zahájena velká akce obnovy mohyly. Na úpatí byly uloženy kousky země z bojišť druhé světové války [1].

• Výška: asi 26 m (383,6 m n. m.)
• Průměr základny: 111 m
• Objem: 130 000 m³